Chebskou galerií zní punk. Patří k obrazům Václava Girsy

28. leden 2022 12:05

Málokdy se stane, že v galerii zní drsná punková hudba. V chebské Galerii výtvarného umění je ale spolu s videonahrávkami přirozenou součástí retrospektivní výstavy Václava Girsy Backward Talking.

„Muzika je od kapely Střešovická kramle, jejímž jsem členem a s některými obrazy souvisí,“ vysvětluje autor. Uvolněně a hravě působí kresby s různými brouky a jejich domečky. „Mě vždycky bavilo tvořit hodně volně. To znamená využívat klasický portrét, krajinu, geometrické abstrakce. I dětské motivy, které jsou veselé, bezprostřední ale trochu jakoby debilní,“ popsal své práce autor. Další obrazy pak navzdory své na první dojem odlehčené formě působí varovně. 

„Girsova tvorba nevykazuje lineární vývoj a jako by se řídila jinými zákonitostmi, než jsme zvyklí. Ve své práci svobodně přechází mezi velmi odlišnými a značně disparátními styly jako geometrická abstrakce, různé polohy realismu, punkový či zase infantilní primitivismus nebo konceptuální textové obrazy. Paradoxně je ve všech natolik osobitý, že ho v nich díky určité expresivitě, dadaistickému humoru i ryze malířským kvalitám bezpečně rozpoznáme,“ uvedl kurátor Marcel Fišer.

Jak připomíná web gavu.cz, Václav Girsa se už před rokem 1989 pohyboval na zdejší hudební punkové scéně a cestu k výtvarnému umění si pozvolna nacházel až v 90. letech. Pražskou Akademii začal studovat ve věku jednatřiceti let v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Už na škole se však rychle prosadil mezi nejzajímavější aktuální autory a jeho obrazy se tehdy dokonce ocitly v proslulé sbírce Richarda Adama či v Národní galerii.

Další expozice

Spolu s výstavou Václava Girsy Backward Talking je nově v chebské galerii instalována expozice Filipa Dvořáka Ve strži a jiné příběhy, kde vypráví Filip Dvořák prostřednictvím obrazů příběhy ze své bájné strže.

Panel Opus magnum představuje zajímavosti okolo dvou šálků malíře Tomáše Císařovského. Výstava se jmenuje Tomáš Císařovský, Šálek čaje I, II. „Císařovského cyklus, inspirovaný deníkem jeho dědečka legionáře, náleží k úhelným kamenům české postmoderny,“ upozornil Fišer.

autor: Josef Šorfa
Spustit audio