Chebské muzeum vyhlásilo zábavné pátrání. Hledá se jaterník podléška!

Stejně jaké v dalších městech Karlovarského kraje už také centrum Chebu zdobí celá řada jarních květů. Nebýt protivirových opatření, mohli by si je zájemci prohlédnout při exkurzích. V muzeu ale připravili náhradní variantu.

O prvních květech je možné se dozvědět více na webových stránkách chebského muzea. Lidé si tam mohou ověřit, které časně jarní druhy Chebska najdou i ve svém okolí, a zapojit se do soutěže Hledá se podléška! „V roce 2019 jsme se pokoušeli nalézt podle historického údaje jaterník podléšku na Chebsku. Nepovedlo se. Budeme letos úspěšnější?,“ ptá se botanik Jiří Brabec.

Jak hledaná rostlina vypadá? „Nejčastěji má modrofialové, vzácněji růžové nebo bílé květy. Listy jsou typicky trojlaločné, někomu připomínaly játra, proto jaterník – Hepatica. Kvete v březnu až v dubnu v listnatých lesích, či křovinách, například pod lískami (odtud podlíska, podléška). Nejblíže Chebu ji najdeme na Tachovsku (kolem Plané u Mariánských Lázní či Broumova) a na Sokolovsku, zejména kolem Lokte,“ popisuje Brabec a přidává výzvu: „Kdo najde, kdekoliv na Chebsku, ať honem napíše a třeba pošle i fotku. Za ověřenou lokalitu čeká nálezce odměna!“ Fotografii a popis je možné poslat na adresu jiri.brabec@muzeumcheb.cz.

Stovky drobných květů můžete vidět i mezi dlažebními kostkami na náměstí

Osívka jarní

„Patří mezi ně osívce jarní s maličkými bílými korunními lístky. Květ má v průměru okolo tří milimetrů. Je to jedna z nejčastějších rostlin, roste prakticky všude. Další kvetoucí bělokvětá rostlina na náměstí se jmenuje huseníček rolní. Je podobná kokošce pastuší tobolce. „Na chebském náměstí toho můžeme vidět více, za chvíli rozkvetou rožce, v létě tam pokvete milička menší,“ upozorňuje botanik.

Nedaleko náměstí, v Schillerových sadech, pak uvidí lidé nejen známou sedmikrásku chudobku, ale například řeřišnici srstnatou nebo křivatce s drobnými žlutými květy. „Pro botaniky jsou zajímavé tím, že ještě nedávno patřily v západních Čechách ke vzácným rostlinám. V posledních letech se začínají šířit po parcích, hřbitovech a sadech dokonce tři druhy křivatců: žlutý, luční a rolní,“ konstatuje Jiří Brabec.

Na stránkách muzea pak najdou zájemci i fotografie dalších právě kvetoucích rostlin. Třeba řeřišnici srstnatou.

Spustit audio