Chebská galerie výtvarného umění nabízí hned tři výstavy. Na jedné z nich zápasí Milan Kozelka s řekou

Expozice ve Velké galerii je vzpomínkou na konceptuálního umělce, performera a literáta Milana Kozelku (1948–2014). Jak připomínají kurátoři výstavy Jana Písaříková, Vladimír Havlík a Pavlína Morganová, na přelomu 70. a 80. let se jeho pozornost obrátila k akčnímu umění. Během relativně krátké doby se z Kozelky stala na české výtvarné scéně respektovaná osobnost.

Milan Kozelka, výstava Na cestě 2, Obnažování dna|foto:Josef Šorfa, Český rozhlas

Kozelka byl umělecký živel, což dokumentují třeba fotografie nazvané Obnažování dna. Na jednom ze snímků leží Kozelka uprostřed proudu a urputně se drží provazů uvázaných přes vodní tok, aby ho voda neodnesla.

„Patří do série Kontakty s řekou Vydrou. S ní se Milan pustil do jakéhosi dialogu, řekl bych až zápasu s dravým proudem. Zavěšoval se do něj, nastavoval mu různé překážky,“ popsal kurátor Vladimír Havlík.

„Podařilo se shromáždit hodně věcí z devadesátek, ať už jde o koláže nebo videa a interakce s politiky, třeba s Miroslavem Kalouskem. Je tu i záznam, kde autor čte své básně z Manhattanského deníku,“ upozornil Havlík.

Malá galerie

Malá galerie se stala expozicí Roberta Šalandy, nazvanou O potlesku. Je plná hříček tvořených barevnými čtvercovými plochami, pro které je důležitý jejich střed. „Celá instalace se rozkládá okolo jakéhosi časo – prostorovo – ideového středu a divačky a diváky vtahuje do svých jednoduchých i komplikovaných příběhů,“ uvedla kurátorka Karina Kottová.

Opus magnum

Panel Opus magnum přibližuje příběh výrazného pomníku v Domažlicích, původně zamýšleného pro popraveného odbojáře Zdeňka Bořka – Dohalského. „Po Únoru 1948 byl ale věnován všem obětem nacismu,“ poznamenal kurátor výstavy a ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu Marcel Fišer. Ten se vydal po stopách autorů práce Otakara Švece a Jaromíra Krejcara, aby objasnil zapomenuté a zatajované historické souvislosti.