Českoslovenští legionáři se z Ruska dostávali i dva roky. Jediná cesta vedla přes Transsibiřskou magistrálu
Jádrem pozdějších vojenských legií byla Česká družina, která v Rusku vzešla z řad početné české komunity hned po začátku první světové války roku 1914. Bylo to odvážné rozhodnutí.
Rakousko-uherská armáda se na příslušníky legií dívala jako na zrádce a popravovala je. Rusové využívali Čechy hlavně ke zpravodajské práci a s jejich bojovým nasazením dlouho váhali. České a vojenské jednotky si však následně připsaly hned několik bojových úspěchů – třeba u Zborova nebo u Bachmače.
Když moc v Rusku uchvátili roku 1917 komunisté, legionáři se postavili na stranu jejich protivníků – bělogvardějců. Společně bojovali podél celé Transsibiřské magistrály, což byla ve finále jediná cesta, kterou se mohli ze sovětského Ruska dostat. Drtivá většina československých legionářů doputovala do Vladivostoku, odkud odplouvali do Evropy. Cesta se u mnoha z nich protáhla i na dva roky.
Legie měly své jednotky i ve Francii a Itálii a celkem v jejich řadách bojovalo přes 140 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
