Česká akademie věd prošla vývojem. Mluvilo se v ní dvojjazyčně a pracovali tam jen muži
Naší nejstarší vědeckou organizací byla Královská česká společnost nauk. Mezi její zakladatele patřil třeba filolog Josef Dobrovský či první ředitel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling. V jejím čele později stál například historik František Palacký. Společnost se zabývala vědami humanitními i přírodními.
Protože si však udržovala dvojjazyčný charakter, mluvilo se v ní německy i česky, vlastenecky naladěné kruhy se snažily o vznik akademie čistě české. A nakonec svého cíle dosáhly.
Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil nejprve Zemský sněm a po něm 23. ledna 1890 i císař.
Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea, která dnes dominuje pražskému Václavskému náměstí. Členové akademie se věnovali především filozofii, společenským vědám, historii, ale také přírodním vědám nebo umění. Prvním předsedou se stal architekt Josef Hlávka, který na stavbu muzea přispěl významnou částkou.
Po vzniku Československa se z učené společnosti stala Česká akademie věd a umění a mimo jiné umožnila členství i ženám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
