Byla Libuše opravdu kněžna, nebo pohanská věštkyně?
Blízko Kladna leží obec Libušín. Místo, které připsal kronikář Kosmas nejslavnější ženě našich dějin, kněžně Libuši. Podle legendy měla být nejmladší ze tří dcer vojvody Kroka a postavit si hrad Libušín u lesa poblíž Zbečna.
A zatímco Libušín skutečně existuje, s Libuší to není tak jasné. Ani s jejími sestrami a otcem. Libuše údajně žila sedm generací před vládou prvního Přemyslovce Bořivoje, tedy v 8. století. Jenže písmo přišlo do našich končin až v polovině 9. století s Cyrilem a Metodějem a do té doby jsou prameny velmi mlhavé.
Pokud budeme aspoň částečně věřit Kristiánově legendě a Kosmovi, spíš než kněžna mohla být Libuše pohanská věštkyně a čarodějka. Možná to měla být slovanská bohyně vláhy a plodnosti Mokoš.
Jedinou jistotou je tak pro nás obec Libušín. Tam podle archeologických nálezů slovanské hradiště skutečně bylo a jistě v něm žily i věštkyně. Jestli se ale některá z nich jmenovala Lubossa neboli Libuše a věštbou si předpověděla jak manžela, tak i vznik města Prahy, se můžeme jen dohadovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
