Budňanská skála v Karlštejně je geologický unikát. Nabízí pohled na hranici dvou vývojových období

27. listopad 2024

Výlety

Středočeský Karlštejn není zajímavý jenom krásným středověkým hradem. Cestou ke známé památce narazíte i na jeden pozoruhodný geologický unikát. Když ve směru od vlakového nádraží přejdete most přes řeku Berounku, bude se před vámi tyčit tak zvaná Budňanská skála, která vás zavede do období starších prvohor.

Budňanská skála je z geologického hlediska mezinárodně výjimečná lokalita. Usnesením 24. Mezinárodního geologického kongresu v Montrealu v roce 1972 byla schválena jako pomocný mezinárodní stratotyp hranice silur-devon. Tento titul jí náleží díky geologickému fenoménu, který je možné tu pozorovat. Zřetelně viditelná hranice hornin dvou období starších prvohor – svrchního siluru a spodního devonu. Přesně na ní je umístěná bronzová cedule, která v několika jazycích upozorňuje na výjimečnost lokality.

Vrstvení tmavé břidlice na Budňanské skále|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Budňanská skála je zároveň známou paleontologickou lokalitou. Už v 19. století k ní často chodil Joachim Barrande, který zde nacházel kalichy velkých lilijic rodu Scyphocrinites a také typový materiál hlavonožců, mlžů, lasturnatek a dalších. Na skále se nachází také hranice mezi vápenci s výskytem fosilních hlavonožců a mocnější lavicí krinoidových vápenců, které tvoří viditelnou vrásu ve tvaru písmene „M“.

Budňanská skála je výjimečná barevností

Budňanská skála nás vrací do období přibližně před 423 miliony let. To proto, že se na ní prolínají dvě různé horniny – vápenec a tmavá vrstevnatá břidlice. Jejich časté střídání je typické pro období siluru. Viditelné zvrásnění tmavé břidlice místy působí, jakoby skálu kdysi někdo pomačkal. Jde o důsledek tektonické činnosti. V levé části jsou navíc vidět nažloutlé písčité vrstvy vápence. Pohled na skálu je proto velmi zajímavý už z dálky.

Barevné složení hornin na Budňanské skále|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Právě tvrdá vápencová skála byla jistě i důvodem, proč se kdysi císař Karel IV. rozhodl postavit hrad Karlštejn právě v této oblasti. Bylo zde dostatek stavebního materiálu, jako podklad mimořádně odolná vápencová skála a v blízkosti řeka Berounka.

Díky poloze přímo u silnice si navíc veškeré geologické zajímavosti Budňanské skály můžeme prohlédnout z bezprostřední blízkosti. Přístup ke skále je snadný, nachází se přímo naproti silničnímu mostu, který v Karlštejně spojuje břehy řeky Berounky. Od karlštejnského nádraží je vzdálená jen asi 750 metrů a procházet kolem ní budete v těsné blízkosti, pokud se touto cestou vydáte na hrad.