Bílou stopou Šumavou

Více než 500 kilometrů upravovaných běžeckých stop. To nabízí Šumava, tedy v případě, když je sníh, což bohužel v posledních letech není úplně obvyklé. Ale přesto je možné si vždy nějakou trasu vybrat a pořádně provětrat úzké lyže. A že to stojí za to, to můžou potvrdit desítky tisíc lyžařů, kteří si bílou stopu na Šumavě každoročně užívají. Pokud by povětrnostní podmínky dovolily, klidně můžete dojet po upravené stopě ze Železnorudska až na Lipensko, tedy napříč celou Šumavou. Takový výlet bych ale doporučil zkušenějším lyžařům, jako je třeba strážce Národního parku Šumava a zároveň český reprezentant v běhu na lyžích, Jan Šrail.

Na Šumavě je více než 500 km udržovaných běžeckých stop, z toho 140 km je tzv. Šumavská magistrála. Ta vede z Gerlovy Hutě na Železnorudsku až po Zadní Zvonkovou u voní nádrže Lipno. Mezi nevyužívanější tratě patří ty v centrální části Šumavy. Například Modrava – Březník, Modrava – Rybárna, Kvilda – Prameny Vltavy, Kvilda – Bučina, Borová Lada – Knížecí Pláně nebo Prášily – Poledník. Údržba bílé stopy stojí ročně zhruba necelé tři miliony korun.

„Víc schůdné tratě pro turisty jsou hlavně na Modravsku, kde jsou rovinatější tratě. Je to při Roklanském potoku nebo na Březník, kde je to většinou po rovině nebo naopak na Prášilsku, tak jsou stoupáky nebo docela kopcovité tratě, jako je přes Zlatý stoleček nebo na Polom, Poledník. Cíl turisty končí vždy nahoře, na tom bodě, kde je to nejnáročnější.“

Zase ale budete odměněny nádhernými výhledy, zvlášť pokud bude inverzní počasí. Určitě ale nepřeceňujete svoje schopnosti a fyzickou schopnost, protože i když Šumava nepatří mezi velehory, nepřipraveného lyžaře dokáže snadno nepříjemně překvapit. Jak radí Jan Šrail, pokud vyrazíte na běžky v mrazivé dny a plánujete delší výlet někam do kopců, vezměte si s sebou ještě nějaký díl oblečení, protože když si vyjedete třeba na Zlatý stoleček nebo na Poledník, vždycky se zapotíte a potom zpátky byste měli mít s sebou nějaké převlečení.

„Nejlepší je vyrazit si ráno brzo, kdy je turistů co nejméně, protože člověk se sveze a nemusí skákat ze stopy do stopy. Naopak k večeru je zajímavé projet se s čelovkou, protože to má něco do sebe, má to kouzlo.“

A pokud nebudete lyžovat kondičně, ale budete se takzvaně kochat, nekoukejte jen kolem sebe, ale podívejte se také dolů na zem. Upravené stopy totiž často a rády využívají divoká zvířata a vy tak můžete narazit na stopy vysoké zvěře, ptáků nebo šelem, třeba rysa.