Rožmitálský zámek můžete navštívit zejména díky tvrdé píli dobrovolníků
Původně středověký hrad, dnes zámek v Rožmitále pod Třemšínem, si v minulosti jeho majitelé přehazovali jako horký brambor. Až v posledních letech se jeho situace pomalu zlepšuje, a to zvláště díky dobrovolníkům a nadšencům, kterým jeho osud není lhostejný.
„Existence Rožmitálu se poprvé uvádí zhruba v polovině 13. století, ale týká se spíše kostela ve Starém Rožmitále, který je od nás asi 1,5 km vzdálený. Ke stavbě tohoto hradu a přesunu určitého mocenského centra směrem sem došlo snad někdy v průběhu 2. poloviny 13. nebo na začátku 14. století,“ uvedl architekt a historik Jan Pešta.
„Hrad založili páni z Rožmitálu, což byli příbuzní pánů z Třemšína, kteří na erbu nosili uťatou sviní hlavu. Ti ovšem hrad nedrželi příliš dlouho, ačkoliv i Rožmitálu dali své jméno. Už od poloviny 14. století část hradu patřila pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic. Později se stavba dostala zpět do soukromých rukou pánů z Rožmitálu, kdy se Johana z Rožmitálu stala dokonce českou královnou. Po nich se tady objevuje Florián Gryspek z Gryspeku. Konečně musíme zmínit Arcibiskupství pražské, které tehdy už přestavěný zámek získalo během pobělohorských konfiskací a drželo ho s určitými přestávkami během nové éry až donedávna,“ popsal chronologicky majitele stavby a areálu Jan Pešta.
Ačkoliv to zvenčí možná tak nevypadá, jedná se o poměrně rozlehlou stavbu: „Její velikost si uvědomíme možná teprve ve chvíli, kdy vstoupíme na nádvoří. V čele stojí velká vstupní věž, která je dílem pozdní gotiky. Po jedné straně věže je potom velký palác, kterému říkáme Gryspekovský. Jedná se o impozantní dvoupatrovou budovu, zvenku opatřenou sgrafity. V interiéru lze vidět dnes už téměř nebo zcela opravené velkolepé renesanční sály, které dávají trošku nahlédnout, jaká byla nádhera renesančního sídla v 16. století,“ řekl Pešta.
„Já jsem jedna z těch, kteří tady iniciovali to, že se okolo zámku začalo přibližně po 20 letech něco dít. Jako dobrovolníkům se nám podařilo dohodnout se s majiteli, což je dnes soukromá společnost, a zámek se díky nám otevřel veřejnosti,“ sdělila fotografka Eva Heyd a dodala, že zámek je veřejnosti otevřen vždy v sobotu, jelikož časové možnosti dobrovolníků jsou omezené. Na zámku se poté koná několik akcí i mimo soboty.
Vzdálenost od Plzně: cca 50 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
