Pešík si uřízl nohu, aby zachránil svého pána
Na náměstí Otty z Losu v Komárově nedaleko Hořovic stojí v současné době budova, kde najdeme muzeum umělecké litiny a také poštu, kam si lidé dnes a denně chodí vyzvedávat a posílat nejrůznější zásilky. Možná ale ne všichni vědí, co se tady v minulosti nacházelo a jak moc je tato stavba spjata s dějinami Komárova.
„Podle pověsti je zde tvrz doložena roku 1158, ale kronikář Pubička uvádí, že Komárov existoval již v roce 596. Tvrz byla kdysi v rukou Buziců, kdy poslední z majitelů Diviš bojoval u Milána se svými zbrojnoši. Jedním z nich byl i zbrojnoš Petr, který si říkal jako malý Pešík. Ten společně s vladykou padl do zajetí, kde je ve vězení přivázali nohama k sobě. Aby Petr ukázal svoji sounáležitost s pánem, uřízl si nohu a vladyka Diva tak mohl z vězení uprchnout,“ uvedla členka muzejní komise komárovského muzea Libuše Hošková, která dále pokračovala:
„Jelikož Petr vykonal obdivuhodný čin, žalářníci jej vyléčili a on se tak mohl vrátit zpátky do Čech. Přišel sem do Komárova ke svému pánovi a ten mu z vděčnosti věnoval komárovské panství a zároveň pro něj u krále vymohl povýšení do šlechtického stavu. Petrův rod si později, když se začala dávat příjmení, dal přízvisko Pešík.“ Městys Komárov má na základě této legendy ve svém znaku uříznutou nohu.
Tvrz s příkopem a několika věžemi
Jedním ze známých členů rodu Pešíků byl i Kunata Pešík, otec takzvané Krvavé Kateřiny z Komárova, která pro své hrůzné činy bývá označována také jako Karlštejnská bestie a česká předchůdkyně Alžběty Báthory. Kunata Pešík přestavěl tvrz na rytířské sídlo nazývané od té doby zámkem. „Mělo obytnou část postavenou do L a bylo obehnáno hradbami se 4 věžemi a brankou, která vedla na malé náměstíčko. Nalézal se zde hradní příkop, jenž byl napájen tzv. Komárovským potokem, který obtékal celou tvrz. Dodnes ho tu máme pod silnicí a ústí do Červeného potoka u mostu,“ popsala Libuše Hošková.
Na počátku 17. století zakoupil tvrz Jindřich Otta z Losu, který byl popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Následně se zde vystřídal rod Martiniců a Vrbnů. Uvádí se, že v roce 1799 spadla poslední z věží tvrze. Od roku 1876 sloužil zámek jako škola, následně byl však zbourán a roku 1888 byla na původních základech postavena dnešní klasicistní budova a opět se zde nacházela škola. Ta se následně přesunula na jiné místo, a tak tady dnes najdeme poštu a muzeum.
Památku na původní tvrz tady ale můžeme vidět i v současnosti, a to v podobě gotického portálu a dochovaných sklepů.
Vzdálenost od Plzně: cca 45 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
