Pozůstatky dehtářství dodnes najdete na Lipovsku
Vrch Lipovsko nedaleko Strašic na Rokycansku má bohatou historii. Ačkoliv bychom na něm dnes lípu hledali marně, dříve se tu nacházely celé porosty lip.
„Tyto porosty pocházely někdy z období třicetileté války. Samotné Lipovsko sloužilo v té době jako útočiště obyvatel, kteří zde v době nepokojů a válek nacházeli bezpečné místo. Na vrch Lipovsko je také kladen jeden ze strašických hradů, ale během archeologických výzkumů před zhruba 15-20 lety jsme jej nenašli. Podařilo se nám však nalézt celou řadu zajímavých technologických zařízení z období 13. století,“ uvedl spisovatel a zakladatel Muzea Středních Brd ve Strašicích Tomáš Makaj.
Nalezeny zde byly zejména pozůstatky dehtářských pecí: „Dnes se jim říká také kolomazné a byly součástí kolonizačního procesu. My si musíme představit, že Lipovsko, které je dnes celé zalesněné, bylo ve 13. století odlesněno zásahy prospektorů. Dřevo, které zde získali, nechali péct v těch dehtářských pecích, vyráběli z něj dehet, který se potom míchal s tukem a získávala se kolomaz. Získávalo se tady i dřevěné uhlí,“ řekl Makaj.
„Na vrcholu Lipovska můžeme dnes vidět takzvaný mrazový srub a myslím si, že každý, kdo místo navštíví, bude nadšen z pokřivených kmenů starých dubů, které tam jsou,“ popsal Tomáš Makaj současný stav a doplnil, že se dodnes na Lipovsku nacházejí pozůstatky dehtářské pece, a to v poměrně zachovalém stavu: „Vedle pece je vykopána nádržka na vodu, kterou se pec chladila.“
Všímavým turistům by neměla uniknout ještě jedna zajímavost vrchu Lipovsko: „Najdeme zde i brdskou vločku, která je symbolem Středních Brd, a to na jednom z kamenů mrazového srubu, kde je vytesána od 70. let minulého století. Jejím autorem je jeden ze známých spisovatelů Jan Čáka,“ dodal zakladatel muzea.
Vzdálenost od Plzně: cca 39 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
