Písně z táborů smrti
Jaké jsou nejstarší známé romské písně?
Absenci vlastních psaných dějin vyvažovali Romové v minulosti mluveným slovem. Vyprávěli si příběhy, pohádky paramisa, anebo zpívali o svém životě. Stejně tomu bylo i v období 2. světové války, kdy v pracovních a koncentračních táborech písní vyjadřovali svou tragickou zkušenost. Více Zbyněk Andrš, sociální antropolog působící na Univerzitě Pardubice.
„Romové svoje osudy písemně většinou nezaznamenávali. A to ani pokud přežili útrapy a příkoří ve vyhlazovacích táborech během 2. světové války.”
Úlohu historicky kolektivní paměti plnila romská píseň. Existuje proto řada textů, které odráží prožitky v pracovních a koncentračních táborech. Mezi nejznámější patří Cikánský pláč:
„Píseň navazuje na melodii písně Čhajori romani, která byla zachycena před více jak 100 lety Kopernickým, což byl badatel a folklorista v Polské Spiši. Čhajori romani, ale s jinými slovy, sloužila jako píseň, která právě připomínala tragickou minulost.”
Další zapomenutou písní je Denaš, phrala, denaš (utíkej, bratře, utíkej):
„Když jsem v druhé polovině 90.let pobýval dlouhodobě v jedné osadě v Žehře, na Spiši, byl jsem pozván na jednu oslavu. Požádal jsem je tehdy, zda by nemohli zahrát nějakou opravdu nejstarší písničku, jakou si vzpomenou, a Stano Mižigar, zahrál tuto. Zpívá se v ní: „Utíkej, bratře, utíkej, Němci přicházejí. Přicházejí a můžou nás pozabíjet.” V té době už bylo 50 let od konce války, po zážitcích jejich rodičů a prarodičů, kteří v té době ještě žili. Touto cestou se na generaci jejich vnuků přenášela jejich tragická rodová zkušenost.”
Další píseň, kterou si připomeneme, zpívali Romové na Slovensku během fungování Slovenského státu v letech 1939 až 1945:
„Andre karčma gejľom je prastará žalostná píseň, ve které se zpívá: „Přišel jsem do krčmi dát si pivo, ještě jsem ho nedopil a už jsem dostal dvě facky.” Odráží se v ní zkušenost Romů v době Slovenského státu, kdy vstoupily v platnost diskriminační zákony. Romové nemohli jezdit vlakem, autobusem, nemohli si dojít do nejbližšího města nakoupit, nemohli do hospody. A někteří jejich spoluobčané, zejména pak příslušníci Hlinkovi gardy, této situace zneužívali a Romy na potkání bili a různým způsobem je perzekuovali.”
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.