Měření prospěšnosti

Odměrky jsou různě velké, z různých zemí, takže popsány různými jazyky, ale hlavně mají docela různé ceny. V jednom plzeňském marketu jsem takovou odměrku koupil, když předtím jsem měl v ruce německou za asi dvaadvacet korun, polskou za zhruba padesátikorunu a v této relaci se v tom regálu pohybují další srovnatelné výrobky. Při vědomí toho, že takový výlisek má výrobní cenu pouhých několika haléřů se člověk může zlobit, ale spolu s Cimrmanem si dopoví, že to je tak všechno, co s tím může udělat. Člověk zpozorní až v okamžiku, kdy u české odměrky úplně stejné funkce zahlédne neuvěřitelnou cenovku s číslovkou sto padesát pět korun, ale aniž by nad tou drzostí výrobce přemýšlel, koupí jinou.

Až doma jsme přišli na to, že jsme si donesli odměrku rekordmana. Stále je řeč o jakémsi trychtýři za pár haléřů, ale na účtu od pokladny stálo šokujících sto sedmdesát korun. Za jednu odměrku, nikoliv za sto odměrek, kteroužto cenu bych s přimhouřením očí akceptoval, kdybych byl blázen, co kupuje odměrky po stovkách. A tohle zase ne, takhle ze sebe ovci dělat nenechám, řekl jsem a druhý den se do marketu rozjel ten projev pýchy a nekritičnosti výrobce vrátit. Peníze bez mrknutí oka sympatický mládenec vrátil, řka, že to by doma při kontrole omdlel také. Koupili jsme odměrku za padesát, ať si na nás slmsnou jiní, ale ne už tolik. Nakonec by tedy bylo všechno v pořádku, ale ono není.

Při měření prospěšnosti věcí a jevů zde vyplavalo zcela jasné a opodstatněné tvrzení, že výrobce, notabene český výrobce, nemá morální právo nejenom na to, aby takto dělal z ostatních spoluobčanů blázny, ale ani na existenci prostou. Jestliže totiž potřebuje k vytvoření nějakého toho malého zisku přirazit na výrobní ceně hloupé odměrky několik tisíc procent, dělá svoji práci špatně, velmi špatně. Možná vyrábí dobře a levně důležitější věci a odměrka je pouhým vedlejším produktem, na kterém si zkouší trh, jak se říká. Z odměrky se ovšem, aniž by chtěl, stal tou cenou produkt hlavní. A jestliže má význam takto testovat trh a lidi, nechť je potrestán jediným možným způsobem, zánikem.

K prodejcům jen malou poznámku. Zachoval se dobře, ten můj, tentokrát. Ale přece jen si myslím, že by si v marketech mohli zmenšit počet reklamací a případů vracení peněz, kdyby jednoduše takové nesmysly od drzých výrobců vůbec nenakupovali. Nakonec by totiž zkrátili i dobu trápení takového výrobce a uspíšili jeho zaslouženou ekonomickou smrt. Až do české domácnosti by se totiž, takový český výrobek, byť omylem, vůbec neměl dostat. A mimochodem: vedle té odměrky za sto sedmdesát, tam mají kompletní kuchyňské váhy za dvě stě dvacet korun. Jenže člověk už těm regálům, po takové zkušenosti, tolik nevěří.