Hostouň na Domažlicku odstraňovala více než půl roku následky loňské povodně

„Povodeň u nás začala 31. května. Ve 13 hodin jsme začali vodu monitorovat a o hodinu později se už na nás valila ze všech stran,“ vzpomíná starosta Miroslav Rauch. Hostouň ale nezaplavila voda z rozvodněných toků, příčinou povodně byl několikadenní déšť.

„Byla to hlavně srážková voda, s tím jsme se tady v takové míře dosud nesetkali. Jihozápadně nad Hostouní se udělal černý mrak a zůstal tam viset 10 dní, nechápu to. Pořád pršelo a pršelo, každý den zhruba okolo 40 - 50 milimetrů.“

„Takže půda byla nasycená vodou, kanalizace byly zahlcené. I když máme nové kanalizace, tak přesto to obrovské kvantum vody prostě nebraly,“ popisuje starosta.

A shodou okolností byla pole nad Hostouní, kde spadlo nejvíce srážek, osázená kukuřicí. „Takže hodně vody šlo potom bez problémů z toho pole; voda s bahnem a kukuřicí vlastně neměla žádné zábrany, žádné překážky.“

Povodeň zasáhla na dvě desítky domů a na obecním majetku napáchala škody za 1,5 milionu korun. „Následky povodně jsme řešili celý půlrok, opravovali jsme chodníky, naše silnice, dětské hřiště. Hodně nám pomohl Plzeňský kraj, který v takové té první reakci pomáhal městům a obcím.“

„S pomocí přispěly ii další kraje, Jihomoravský a Olomoucký nám shodně poskytly 75 tisíc korun, pojišťovna nám dala zhruba 800 tisíc korun. Takže dary a finanční příjmy nám pomohly ten majetek opravit a obnovit,“ říká dále Miroslav Rauch.

Pozůstatky velké vody v Hostuni na Domažlicku|foto: Martina Klímová

Město teď podle něj plánuje vybudovat protipovodňová opatření, která by podobnou pohromu pomohla v budoucnu odvrátit.

„Oslovili jsme firmu, která umí dělat projekty ve vodním hospodářství, a spolupracujeme na tvorbě jakýchsi poldrů, aby se ta voda zpomalila, aby zůstala v krajině a aby nás takhle snadno nepřeválcovala.“

Protipovodňová opatření by měla vyrůst na západní straně Hostouně. „Směrem k Mutěnínu je taková široká rokle a odtud vlastně voda do Hostouně přitékala. Takže jsme uvažovali o tom, že bychom v té rokli udělali dvě nebo tři hráze, udělali bychom nějaké přepady a tím pádem by se tam ta voda udržela,“ přibližuje plány starosta.

Podle Miroslava Raucha ale zatím není možné říct, kdy se s výstavbou poldrů začne, ani na kolik peněz by přišly. Město by totiž na stavbu chtělo získat peníze z některých dotačních titulů Plzeňského kraje nebo Státního fondu životního prostředí.