Díky Belaniům vystoupila Plzeň z temnoty a rozsvítilo se celé město
Snad každý Plzeňan ví, kterému místu v Plzni se dodnes říká „Belánka“. Je to prostor mezi ulicemi Klatovská a U Trati. Ale to, proč se mu tak říká, dnes už ví asi málokdo. V 19. století totiž na tomto místě stála továrna bratří Belaniů.
Příjmení těchto bratrů nezní nikterak česky. Jejich otec totiž doputoval do Čech jako voják v časech napoleonských válek a matka pocházela z italské Florencie. Jejich otec pracoval ve funkci mistra výroby ve Staré Huti u Dobříše. Není tedy divu, že ke strojírenství měli blízko i jeho synové Josef a František.
František se stal hutním písařem ve strojírně hraběte Valdštejna v Sedlci ve Starém Plzenci. Strojírna vyráběla parní stroje, litinu, strojní výrobky ze železa, bronzu, zinku i mědi. Vyráběla také soustruhy, jeřáby, vrtačky a tlaková čerpadla. Hrabě Arnošt Valdštejn však neměl zájem na modernizaci továrny, a tak František odešel na Moravu. Jeho úspěšná kariéra pokračovala po smrti hraběte Valdštejna, kdy se vrací do Sedlce a povolává bratra Josefa jako hlavního inženýra.
Plynové lampy změnily společenský i veřejný život města Plzně
Bratři Belaniové se do historie města Plzně zapsali velice významným počinem. V roce 1859 dostali František Belani a pánové Hýra a Kolba povolení ke stavbě plynárny. V roce 1860 Plzeň vystoupila z temnoty a brzy svítilo celé město. Osvětlení se stalo v počátcích velkou atrakcí. Lidé vyčkávali za soumraku v ulicích a čekali na rozsvícení plynových lamp. Světlo svítilo až do 23. hodiny.
Stavba vlastní továrny
V roce 1860 se do Plzně přesouvá hlavní výroba Valdštejnské strojírny. Z ní bratři Belaniové nakonec o šest let později odcházejí. Důvodem byl především pokles výroby a neochota nového hraběte Valdštejna investovat do továrny. Bratři tak požádali plzeňského stavitele Martina Stelzera, aby jim postavil továrnu novou. Dostáváme se tak k místnímu názvu „Belánka“, kde tato továrna u Jižního předměstí stávala.
Boj s Valdštejnem i Škodou
Od začátku výroby bratři Belaniové směle konkurovali Valdštejnově továrně, kterou nakonec koupil Emil Škoda. Belaniové tak válčili i se Škodovkou, co to šlo. Nakonec, v roce 1932, tento boj prohráli a vyhlásili bankrot. Objekty získala Plzeňská banka a postupně je rozprodala na stavební parcely. Bloku obytných domů tedy dodnes zůstal název „Belánka“, který připomíná bývalou strojírenskou továrnu.
Související
-
Pánové Müller a Kapsa rozjeli v Plzni moderní stavitelství
Müller a Kapsa byli stavební inženýři, kteří se nastálo zapsali do dějin mostních konstrukcí a dalších staveb na území Plzně.
-
Průmyslovou revoluci v Plzni odstartoval mlynář František Hýra
Spuštěním parního mlýna začala v Plzni průmyslová revoluce. U břehu Radbuzy se v roce 1856 scházely davy Plzeňanů, kteří nevěřícně hleděli na první vysoký komín ve městě.
-
Dva největší pivovary v Plzni postavil Martin Stelzer
Mimořádně talentovaný Martin Stelzer stál u samotného počátku stavebního boomu v Plzni v 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.