Celozrnné recepty

Jak obohatit celozrnností běžné recepty? Přidávejte do klasické mouky celozrnnou, obilné vločky, otruby, ale vždy počítejte s tím, že je třeba přilít více tekutiny. Povrchové části zrna na sebe totiž naváží podstatně více tekutiny než běžná hladká či polohrubá mouka.

Dobré je celozrnné pečivo, ale i sladkosti doplnit syrovátkou, podmáslím, jogurtem a podobně.

Houbo-kroupové placky

Starší recepty doporučují trhané krupky či lámanku. Já bych vám radil použít ječné vločky. Jsou totiž rychle vařené.

Když trochu zchladnou, zamíchejte do nich nastrouhanou vařenou, nebo i syrovou bramboru, dejte vejce a trochu strouhanky a zpracujte vše na těsto.

Co se ochucení týče, doporučuji mletý kmín, zázvor, muškátový oříšek a houbový prášek, tedy semleté sušené houby. Ale ani výrazně česnekované nejsou špatné. Houbový prášek, či sušené houby dejte také do vody, v níž se krupky vaří, a nezapomeňte ji osolit.

O tom, že se placky pečou na pánvi, nebo na plechu v troubě, asi mluvit nemusím.

Ovesné placky

Věřte mi, že docela dobře stačí namočené vločky smíchat s vejcem a třeba nasekaným libečkem, pochopitelně vše trochu osolit a pak péci placky na pánvi.

Po otočení poklaďte plátky sýra, nechte ho roztéct a vřelé hned podávejte. A máte večeři, jak se patří. Když přidáte vařené jáhly, nic tím nezkazíte.

Lívance z jiné mouky

Onou jinou moukou myslím třeba pohankovou, amarantovou, celozrnné druhy nebo i suchý prášek z vařeného a usušeného hrachu či cizrny.

Dobré je kombinovat klasickou pšeničnou mouku asi tak z jedné třetiny s dalšími. Pšeničná mouka totiž dobře váže vodu díky obsahu lepku. Z řidšího těsta můžete zkusit tenčí placky, z hustějšího silnější lívanečky. Pak je ale dobré něčím těsto nadlehčit. Nejrychlejší je kypřicí prášek, ale vykynuté jsou asi lepší.

Ingredience
  • půl litru mléka
  • 250 gramů mouky (napůl ječné a celozrnné pšeničné)
  • 1 lžíce škrobové moučky
  • 1 vejce
  • sůl
  • cukr
  • mletý muškátový oříšek
  • skořice
  • prášek do pečiva
  • jablko

Na půl litru mléka dejte asi 250 gramů mouky, napůl ječné a celozrnné pšeničné, a lžíci škrobové moučky a jedno vejce. Vše nechte odpočinout a pak přidejte sůl, trochu cukru, ždibec mletého muškátového oříšku a skořici a ještě trošku prášku do pečiva. Nakonec zamíchejte do těsta nahrubo strouhané oloupané jablko. Pečte na lívanečníku.

Obdobně lze vyčarovat lívanečky či koblížky z kynutého těsta, do něhož zapracujete vařené jáhly a jablka, prostě jak libo.

Máme vžitou představu, že lívance jsou jenom sladké, ale to není žádný zákon. Dělal jsem třeba cibuláčky se solidní dávkou majoránky a pochopitelně i osmažené cibulky. Francouzi připravují z pohankové mouky velké silnější lívance a potom je doplňují celou škálou potravin a dále třeba zapékají.

Související

  • 7 zásad zdravého vaření podle Petra Stupky

    O zdravém jídle, vaření a stravování se toho mnoho namluví i napíše. Kulináři Petru Stupkovi ale trochu vadí, že se vše soustředí na počítání kalorií a zázračné doplňky.

  • Zdravé pokrmy z klíčků

    Malé množství klíčků, semen a jejich výhonků má obrovský význam pro naše žití. To zdůrazňuje kulinář Petr Stupka a přidává pár receptů na pokrmy z klíčků pro inspiraci.

  • Zimní saláty našich předků

    V dnešní době si můžeme dopřát nejrůznější zeleninu po celou zimu. Přesto Petr Stupka nabízí inspiraci na saláty ze surovin, které měly k dispozici dávné hospodyňky.

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.