Zvláštní dusno
Terezín, Lidice a pražský pravoslavný kostel v Resslově ulici. Tato tři místa úzce spojená s událostmi druhé světové války hostí čas od čas skupinu mimořádně pozorných návštěvníků ze západních Čech. Jsou jimi, v rámci netradičně pojaté výuky dějepisu, studenti chebského gymnázia. V poznámce nazvané Zvláštní dusno si této aktivity všímá Lubomír Stejskal.
Ne že by exkurze jako atraktivní doplněk výuky toho či onoho předmětu byly něčím neznámým. Pamatujeme si je my všichni, kdo jsme vzhledem k datu narození žili a studovali za minulého režimu. Přesto je nynější angažmá chebského gymnázia svým způsobem ojedinělé. Neklade si za cíl nabídnout studentům pouhou sumu informací, v tomto případě takříkajíc přímo z terénu, ale něco víc.
Osobní poznání míst spojených s nejtragičtějšími momenty našich novodobých dějin nutně formuje životní postoje mladých lidí. V tomto případě je smyslem pedagogického úsilí vytvořit protiváhu neonacismu, jehož aktivity jsou na vzestupu také na českém západě. Prohlídka Terezína, Lidic a pražského kostela svatých Cyrila a Metoděje, kde zahynuli členové londýnského odboje spojení s atentátem na Heydricha, zanechává v myslích chlapců a dívek ten nejhlubší dojem. Potvrdila to studentka Jitka Vlachová, kterou tento týden citoval Chebský deník. Když popisovala atmosféru v autobusu po odjezdu z Lidic, doslova uvedla: "Bylo tam takové zvláštní dusno. Každý přemítal, jaké hrůzy se děly. Určitě to na mladého člověka zapůsobí daleko víc, než kdyby se o věcech učil pouze teoreticky." Z vlastní zkušenosti dospělého návštěvníka památníku v Terezíně a Lidicích mohu potvrdit hlubokou pravdivost těchto slov.
Televizní novinář Stanislav Motl, který výpravy chebských gymnazistů do smutných míst historie doprovází, je přesvědčen, že i kdyby tato činnost pozitivně ovlivnila jednoho jediného studenta, má smysl. Leckoho přitom může napadnout cosi o zbytečné skromnosti, protože pozitivně motivovaných z řad inteligentní studující mládeže bude jistě drtivá většina; v tom problém není. Zdrojem oprávněné skepse může být něco jiného. Více než studenti chebského gymnázia by exkurzi po místech terezínského a lidického utrpení potřebovali ti, kdo ještě dnes koketují s názory či přímo propagují myšlenky hitlerovského nacionálního socialismu. Zejména mladí neonacisté by měli poznat ono zvláštní dusno, jak o něm hovořila chebská studentka Jitka Vlachová. Paradoxem, tak příznačným pro naši dobu ovšem je, že Terezín, Lidice a jim podobná místa zásadně nenavštěvují ti, kterým by to nejvíc prospělo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
