Zdeněk Vostracký: Příčina teroristického útoku může být i skrytá frustrace člověka ze společnosti

Přesto, že jarní dny se sluníčkem již přinášejí optimismus, nebude dnešní zamyšlení radostné. Inspirací jsou poslední události - nepochopitelné teroristické útoky. Lidé se vraždili při souboji o moc i v královských rodinách, kvůli majetku i pro nevěru. V těchto případech, stejně jako v detektivkách, jsou cíle útoku i pohnutky k vraždě dříve nebo později odhaleny. Terorismus má zpravidla zřejmou politickou nebo náboženskou motivaci. Vyskytují se však i teroristické útoky jiné kategorie. Jsou to útoky "osamělých vlků" na anonymní cíle, zdánlivě bez motivace, ovšem i ty mají své příčiny.

Připomeňme si nepochopitelný útok, při němž "osamělý vlk" Anders Breivik 22. července 2011 nechal v centru Osla vybuchnout bombu, která zabila 8 lidí a 11 dalších vážně zranila. Pak se přeplavil na ostrov, kde zabil 77 lidí, především bezbranných školáků na táboře. Jiný útok je z poslední doby. Téměř padesátiletý Ital chtěl v Římě 27. dubna 2013 střílet údajně po politicích ze zoufalství, že ztratil práci a přišel o všechno. Nakonec namířil zbraň "alespoň" na policisty. Dva policisté a těhotná žena utrpěli zranění. Lze připomenout i mnoho podobných útoků na nevinné, na školáky.

Univerzita v Marylandu shromáždila záznamy o všech známých dokonaných i zmařených teroristických útocích ze 175 zemí světa a za období roků 1970 až 2011. Celkem za 12 let napočítali více než 100 tisíc útoků a více než 228 tisíc obětí. To je průměrně v jednom dnu 23 útoků a 52 mrtvých. Při tom nebylo uvedeno kolik je z nich v kategorii "osamělých vlků".

Specialisté v psychologii a sociologii hledají odpovědi na mnoho otázek. Patří šílený útočník do věznice, nebo do psychiatrické léčebny? Jaká je příčina zdánlivě nesmyslných teroristických útoků, při nichž jsou cílem nevinní lidé a děti? Jaký vliv na porušení osobnosti teroristy mají dědičné nebo sociální okolnosti? Proč se někdy hrůzným činem překvapivě projeví navenek slušný a přátelský člověk? Proč žil v neprůhledné psychice se skrývanou (latentní) nenávistí ke společnosti? Jedná se porušení lidství?

Cosi o tom již řekl ruský spisovatel, znalec lidské duše, Fjodor Michajlovič Dostojevský: "Zločin je jediným útočištěm nečinnosti, netrpělivosti a žádostivé bezvýznamnosti", což lze navíc ještě doplnit - a neúnosného pocitu společenské nespravedlnosti".

Příčiny frustrace člověka mohou být někdy i ve společnosti: v náboženské nesnášenlivosti, v národnostní nenávisti, v politické a hospodářské korupci, v neúctě ke zvoleným představitelům, v obdivování nepřiměřeného bohatství plodícího závist, v nerespektování důstojnosti člověka a také v médiích, jež presentují více násilnosti než motivaci ke snášenlivosti i slušnosti. Každý člověk se vyrovnává s neúspěchy i jistými pocity nespravedlnosti. Někteří jednotlivci se však s tím neumí vyrovnat a volí zoufalý čin pomsty. Pomsty na anonymní společnosti. Jaké se nabízí řešení? Represe přichází po zločinu a není tím vhodným prostředkem. Naopak může pomoci prevence spočívající v potlačení uvedených negativních jevů ve společnosti a v péčí o duševní stav člověka.

Řetěz útoků na nevinné lidi je zatím nepřerušen. Před teroristickými útoky, zejména "osamělých lidských vlků" není chráněn nikdo, ani mocní ani bohatí. A teroristé mají k dispozici stále mocnější zbraně a téměř vždy mají v jednání náskok. Uvědomují si to ti, kteří na vše mají největší vliv?

Na závěr trochu optimismu. Sluníčko svítí na jaře stále silněji a jeho paprsky prohřívají tělo i duši člověka. Snad sluneční paprsky budou mít příznivý vliv na psychiku všech, i těch, kteří jsou frustrováni děním ve společnosti.