Záplata musí být větší než díra

Jak dopadly volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu - už všichni víme. Pro změnu politiky od té nejvyšší až po tu v nejmenších obcích, vhodili lidé do schránek tolik volebních lístků, že to přinese mnohá personální zemětřesení. K té změně všechno zrálo, protože jakmile se politika octne v koncích, podobá se přesýpacím hodinám. Když se neotočí, prostě se zastaví. Arabové říkají, že zkušenosti jsou brýlemi rozumu. Je to pravda. Přes brýle je leccos ostřejší a jasnější. A když máte zkušenost, že něco začne dřít, na to ani brýlí netřeba, to je přece cítit. A některé vládnoucí koalicí chystané reformy buď opravdu dřely a jiné byly nedomyšlené. Jenomže teď po volbách jde jen o jedno: aby se splnilo to chytré přísloví hornolužických, totiž - že záplata musí být větší než díra. Marně se snažili sociální demokraté v Poslanecké sněmovně opětovně vyslovit nedůvěru vládě. Už po několikáté to neprošlo, byť těsně. Znamená to, že vláda povládne dál. A mezitím v krajích a v Senátu zaujmou místa noví lidé, kteří mají tu potřebu změny na svých bedrech a doufejme ve svých rukou.

Logo|foto:Český rozhlas

Jak se říká - nikdy nejsi úplně ve výhodě. Když jsi v lese, je daleko k vodě, když jsi u vody, je daleko do lesa. Tak nastala zvláštní situace. Před něčím, čemu se říká sebereflexe, stojí najednou oba největší soupeři: Občanská demokratická strana i sociální demokraté. Ti občanští musí vyvodit nějaké závěry z prohraných voleb. Prezident republiky se sice domnívá, že volby byly jen referendem o Topolánkovi, ale to je asi taková pravda, jako že globální oteplování nehrozí. Premiér v první reakci oznámil, že změní složení vlády a bude se to týkat všech koaličních stran, tedy i lidovců a zelených. Japonci v takových situacích říkají: napnul jsi tětivu, střílej! Z ministrů si teď nikdo není jistý co bude dál, probírají se snad všechna jména a taktických důvodů proč ten či onen, jsou desítky. Ale je to těžké, přetěžké, tedy pomáhá odkládání. Až po stranickém kongresu. Ten může Topolánkovi vzít modrý předsednický post, nikoliv ale premiérské křeslo. Tak jak se zachovat, aby veřejnost věřila, že k nějaké té sebereflexi rychle došlo? Latinské přísloví o tom říká, že když uteče příležitost, už ji nenajdeš! Proto všechno začalo vřít i pod stranickými poklopy. Jako ten, kdo vyvede bloudící zástup ODS z hořícího lesa, se nabízí pražský primátor Bém i europoslanec Zahradil. Do čela lidovců by se zas rád postavil europoslanec Březina. A úporně se hledá někdo, kdo zařídí, aby hlavně lidé potřebné reformy pochopili a jejich dopad nebyl drastický. Ale ministr Julínek se dál valí tím lesem jako medvěd, a největší manipulátoři vymýšlejí, jak rychle odhlasovat co chtějí ještě ve starém složení parlamentu. Hrozí, že na vnitropolitické záležitosti špičky naší politiky příliš času mít nebudou. Sešlo se toho moc najednou.

Ano, Česká republika má v prvním pololetí příštího roku předsedat Evropské unii. A tady je zas prostor pro sebereflexi sociálních demokratů. Pochybnosti o tom, zda Česko zvládne svůj úkol, které se ozvaly v zahraničním tisku, se přece jen dotkly všech. Kurier dokonce napsal, že EU se připravuje na pražský chaos. Český prezident vyslovil myšlenku, že takové předsednictví malé země je bezvýznamné. Není bezvýznamné, máme-li tu čest. Sebereflexí je tedy prohlášení předsedy Paroubka, že sociální demokracie má zájem na úspěchu českého předsednictví a podpoří vše, co bude v národním zájmu. Vůbec nejde o nějakou opoziční smlouvu, jen o pochopení situace, kterou nelze změnit. Ta slova znějí: "Nedojde-li k fatálním chybám, necháme vládu do léta na pokoji." Vypadá to, že je opravdu střiženo na záplatu, která je - tak jak má být - větší než díra.

Logo|foto:Český rozhlas