Výslech

Zavolali si mě na policejní stanici, abych podala určité vysvětlení. O ten případ vůbec nejde a taky tady o něm nebudu mluvit, vysvětlení bylo celkem jednoduché, připravila jsem si i patřičné dokumenty, abychom se nedostali do žádných nesnází. Policisté byli - jak už to známe z televize i z literatury - dva, jeden starší, pomalý a důkladný, druhý mladší, který se představil s doktorátem: poručík doktor ten a ten. Na policejní stanici jsem musela do čtvrti v opačné části města, tak jsem si tam rovnou sjednala i pracovní schůzku, když už tam jedu. Na policii jsem se dostavila včas - na pracovní schůzku... ale popořádku. Musím říci, že to, co teď budu popisovat, se odehrávalo na kriminálce, která - jak víme z televize i z literatury - je nejmodernější, špičkově vybavenou sekcí policejních složek. V kanceláři měli dva stoly, jeden počítač a dva firemní kalendáře automobilových firem, kde vedle nových vozů pózovaly nahé ženy. "Máte tu nekorektní výzdobu", říkám pánům vyšetřovatelům přátelsky. "To abychom tu vůbec něco měli", zakloktává se starší. "Jsou i kalendáře s oblečenými ženami, případně kalendáře bez žen," podotýkám, stále přátelsky, a pomyslím si, že takové se asi nerozdávají policajtům. ( jo, policajtům, i já si můžu dovolit být nekorektní)

Starší vyšetřovatel se tvářil utrápeně, ale to měl asi v roli. Mladší policista se tvářil chápavě, což má asi taky v roli, Já jsem se tvářila přátelsky, to byla součást mé taktiky, abych se odtud brzy dostala. Hodinu jsme probírali předmět vyšetřování - řekla jsem, co jsem věděla, předložila i dokumenty a nabídla, že jim tam nechám jejich kopie, když si je udělají. Přikročili jsme k zápisu.

Logo|foto:Český rozhlas

K počítači usedl mladší policista s doktorátem, byv vyzván starším slovy "ty píšeš rychleji". Starší diktoval, mladý psal docela rychle. Snažila jsem se věty formulovat sama a dařilo se nám postupovat v zápisu bez problémů. Ptali se mě na spojení na některé další lidi, spojené s případem, a protože všichni pracují na univerzitách, řekla jsem, že jejich e-mailové adresy i telefonní čísla najdou na webových stránkách příslušných vysokých škol. Starší policista se na mě díval úpěnlivě. Řekla jsem tedy, že pokud mě pustí k počítači, podívám se do svého e-mailového adresáře a spojení jim řeknu. Starší se zatvářil ustaraně a řekl, že to nejde, protože mají jeden internet na 80 lidí. Mladší honem řekl, že ty adresy vyhledá doma. Pokračovali jsme v zápisu, dokončili ho, přečetla jsem ho, opravila s mladším policistou chybějící čárky, a starší policista odešel do jiné místnosti k tiskárně. Když se vrátil, ukázalo se, že na poslední stránce by byly jenom podpisy, takže je nutné dokument upravit. Navrhla jsem, jak bych věc udělala já, ale policisté se snažili o něco jiného. Bylo to trochu nepochopitelné - stačilo zvětšit písmo nebo odstup mezi řádky a dokument by se prodloužil a bylo by to. oni však bojovali s něčím nepochopitelným, s nějakým prastarým textovým editorem ( pak mi ten mladší řekl, že to je dávná T602, na které jsem se před dvaceti lety učila), úplně se do toho problému zabrali, hráli si s tím jako když se chlapi vrtají ve staré motorce, a já jsem čekala a nemohla odejít, protože bylo nutno protokol podepsat. To celé trvalo třičtvrtě hodiny, moje pracovní schůzka byla napřed odložená, pak už odvolaná, den ztracen, už mi tou dobou zavírali v jedné opravně, kde mají jenom do čtyř, a dokument ještě nebyl vytištěn. Konečně! Ještě ty kopie - starší policista odešel bůhvíkam, asi daleko, ke kopírce, konečně přišel, podepsáno, odcházím - a musím říct, že jestli jsem na policejní stanici šla v přátelské náladě a s ochotou spolupracovat, odcházela jsem naštvaná. Jejich pitomé kalendáře s nablýskanými auty a nahými ženami jsem měla sto chutí jim strhnout a hodit pod nohy, ale kdoví, co by se pak dělo. Vyšla jsem na ulici a vidím, jak před stanicí parkují nové stříbrné limuzíny (stejné, jako ty na kalendářích) s nápisy Policie v novém barevném modro žlutém řešení, jak nám je ministr vnitra Langer s radostí před nedávnem předvedl: "Byl jsem u výběru a hlásím se k tomu, že jsem spolupachatelem toho nového vzhledu," řekl tehdy pro iDNES.

"Bylo to složité v tom, že se jednalo o historickou událost v dějinách policie, a to je třeba být velmi ostražitý. Návrh výrazně změní podobu policejního auta a věřím, že to ocení jak policisté, tak veřejnost," dodal ministr vnitra.

Operační středisko Policie ČR hraje důležitou roli při fotbalových zápasech nebo pochodech extremistů|foto:Jan Rosenauer

Cha! Každý, kdo někdy viděl policistu sepisovat protokol na počítači bez internetu v zastaralé T 602 v kanclu vyzdobeném dvěma kalendáři s auty, by se asi těžko nechal přesvědčit, že v těch policejních vozech nebyl úplatek. Nám občanům, kteří v kancelářích policie trávíme trojnásobek nutného času vinou strašlivého, nepředstavitelně předpotopního počítačového vybavení, by velmi prospělo, kdyby se do přízně policie vetřela i nějaká firma počítačová. Možná by dokonce měla i vkusnější kalendář.