Vojenská košile z anglické vlny připomíná dramatický příběh z druhé světové války. Rodina ji uchovává jako poklad

"Je to košile z anglické uniformy z druhé světové války. Je dědečka od mého muže," říká Ludmila Moržolová a bere do ruky pevnou kousavou vlněnou látku.

Košile vypadá, jako by ji nedávno ušili. Černobílá fotografie ale ukazuje, že ji dědeček František opravdu měl na sobě. Dodnes má všechny originální knoflíky, a na to, že šlo o sériovou výrobu, je vidět precizní krejčovská práce se zajímavými praktickými detaily. "Takové krycí klíny všité do rozparku rukávu, aby netáhlo," říká Ludmila Moržolová a ukazuje na podobný klín i v zapínání u krku.

Cesta dědečka manžela Ludmily Moržolové do Anglie nebyla přímá. "Narodil se v polském Golešově, potom žil v Československu. Pracoval jako zedník v dole," vypráví. Když před druhou světovou válkou území obsadili Poláci, dědeček zůstal. A když  přišli Němci, podepsal takzvanou Volkslistu a věřil, že jako pracovník v dole nebude muset narukovat do armády. Narukovat do Wehrmachtu bohužel musel.

"Měl štěstí v neštěstí, že se dostal na západní frontu," dodává Ludmila Moržolová. Když se situace na bojišti koncem války obrátila, působil dědeček František v Belgii. Dostal se tam do zajetí a mohl si vybrat. Buď zůstat v zajetí, nebo vstoupit do československé armády. "Působil v První československé obrněné brigádě. Účastnil se obléhání Dunkerku."