Venkovská společnost
Fejeton Aleny Zemančíkové přináší obraz vesnické idyly v západních Čechách v 21. století. Možná budete překvapeni, jak málo je ta idyla česká a jaké druhy činností se tam odehrávají.
V jedné pohraniční obci, kde žijí kromě jednoho slovenského kočího a babičky Horákové samí chalupáři, uspořádali na konci léta zahradní slavnost s táborákem. Iniciátorkou je někdejší emigrantka Zora, dnes občanka USA, a její manžel Simon, Australan. Oba pracovali v managementu nadnárodních firem, on v Moskvě a ona v Praze, a oba vlivem krize o místo přišli. Mohli by jít do penze, ale proč celý život cvičili, netloustli, nepili a nekouřili - aby teď seděli na svém exkluzivním zápraží? Tak pobízejí společenský život v obci.
Další přišli k ohni švýcarští manželé (on Čech), hráči golfu, kteří si na penzi koupili dům v blízkosti několikerých lázní kvůli velkému výběru golfových hřišť. Po nich se dostavila dívka Veronika, asi dvacetiletá, za ní sousedé Češi, kteří restituovali po několikaletých soudech v Karlových Varech několik domů a poslední léta se vyčerpávají starostí o tento svůj majetek.
Z hájenky v údolí dorazil pohledný muž se ženou a dětmi: bývalý hajný, který si otevřel obchod sportovními potřebami, zkrachoval a nyní pracuje jako vychovatel v dětském domově. Jeho žena psycholožka, krásná a mírná, zpívá, když on hraje na kytaru, a přitom stále očima hlídá děti. Paní učitelka Balejková si stěžuje na manžela, z něhož se v důchodu stal naprostý morous, nesnáší ani vlastní dceru a celou rodinu terorizuje. Vypráví to vedle sedící babičce Horákové, která jediná z přítomných žije v obci od pradávna, zatímco její děti sem jezdí jako na chalupu (jeden z jejích synů si z Anglie přivezl pákistánskou muslimskou nevěstu v šátku.)
Intelektuální manželé vedle ní koupili chalupu v šedesátých letech za pár stovek a od té doby ji jen velmi postupně zvelebují. Dobře vědí, že paní učitelka i její nevrlý důchodce je dlouhá léta drobně udávali nejrůznějším institucím, ale neříkají nic. Dívka Veronika si od učitelky odsedne k majiteli restituovaných domů.
Kočí, který seče a sklízí všechny pozemky chalupářů, nepřišel, i když byl pozván, jelikož na zahradě globálních manažerů se nepije a zakazuje se tu kouřit. Zakázali to (keep smiling) i dívce Veronice, kterou nikdo nepozval a jež jen tak na divoko žije v chalupě s rozvedeným Němcem. Ten vlastní v lázních několik heren a večer nebývá doma. Veronice se líbí bývalý hajný, dnes vychovatel, přisedá k němu, snaží se mu svítit na stránky zpěvníku a zpívat s ním. Staré trampské písničky ale nezná. Křesťanský intelektuál vypráví příhodu z mariánské pouti v blízkém klášteře, v níž hlavní roli hraje polský kněz, který neumí německy.
Dům po romské rodině koupili Rusové, ale neužívají ho, takže tu nejsou, ani je nikdo nezná.
Australan, globální manažer, hledí na hvězdné nebe a říká, že se tady u nás vůbec neorientuje. Manželka bývalého hajného přestane zpívat, aniž si toho její muž všimne, a naučí Australana určovat sever podle Polárky. U vrat prudce smykem zabrzdí auto, zatroubí a dívka Veronika bez pozdravu běží k němu. Spadne hvězda, zaštěká pes a měsíc se skryje za mrak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
