Ve shodě s rozumem a svědomím

Není výsostnější téma než lidská povaha. Ta hraje roli ať jde o politiku nebo o podnikání, o sport či umění, o rodinu či jiná společenství: prostě prolíná život ve všech vrstvách. Všichni o tom víme, všichni to pociťujeme. A nejcitelněji se nám to připomene vždycky ve vypjatých chvílích. Jako právě teď, ve dnech, kdy rozvodněné řeky zabily lidi, zmařily úrodu, odplavily majetek, strhaly domy, mosty a silnice a skácely stožáry elektrického vedení i stromy. V takových situacích se vždycky najdou lidi, kteří neváhají a snaží se zabránit nejhoršímu. Vždycky mi připomenou ten Shopenhauerův alegorický výrok, že „ vůle je silný slepec, který nese na ramenou chromého nevidoucího“. Kolik takových situací viděli lidé před pouhými třemi měsíci na severní Moravě a v uplynulých dnech na Liberecku, Ústecku i na Plzeňsku. Meteorologové nás varují, že s takovými událostmi, které nelze ani předvídat nebo snad dokonce ovlivnit, se budeme setkávat častěji než dřív. Klima v celém světě prochází proměnou. Denně čteme o rozsáhlých požárech v Rusku a o záplavách v Pakistánu. Je možné jen minimalizovat škody. Ve shodě s rozumem a svědomím. Připravit se a nezapomínat, jak mocnou roli v tom všem má právě lidská povaha. Zaslouží si hluboké uznání a obdiv ti, kdo s plným vědomím odpovědnosti přijímají práci záchranáře, hasiče, policisty a nebo zdravotníka. V takových povoláních patří k zaměstnanecké smlouvě navíc ještě něco hluboce soukromého: vědět, že před svým zájmem dám přednost druhým. Proto také pro mne bylo zprávou zpráv sdělení, že zatímco členové Záchranného integrovaného systému pomáhali v Chrastavě, ve Cvikově a v Rousínově evakuovat lidi a zachraňovat majetek, osmi z nich podemlela voda domy, aniž v tu chvíli mohli pomoci vlastní rodině. V nevelké liberecké firmě Interma se skupina lidí rozhodla vzít si volno, aby pomohla kolegovi s likvidací trosek, když jeho rodině během jediné hodiny vzala voda vše. V plné práci jsou i sbory dobrovolných hasičů – záchranářů. A snad o lidské povaze – té dobré – svědčí i to, že právě ony jsou jedním ze spolků, které mají u nás i v menších obcích dlouhou tradici s dobrou pověstí. Takových věcí bychom si měli cenit víc než zlaté rezervy v České národní bance.

Humanitární sklad - Česká Kamenice|foto: Ústecký kraj

Protože jak se i v životě prolíná dobré se zlým, odpovídají tomu i zprávy z míst katastrof. Když byli jako první přichyceni při drancování Rumuni a Poláci, nebyl příliš vtipný výrok ministra vnitra Radka Johna před televizní kamerou, že čeští zloději jsou solidární. Nejsou. Hned další dny to ukázaly. Ve Cvikově se dokonce vydávali za dobrodince, kteří jdou pomoci. Zpustošený kraj teď čelí náporu sběračů kovů. A v politické sféře se uvažuje jak snížit počet lidí v těch potřebných sborech a jak ušetřit na jejich platech, výstroji a výcviku. Chtělo by to vydat vážné varování: snad rozum ve vodě neutone a v ohni neshoří.