Umění správného parkování
Pravidelný čtvrteční komentář je tentokrát věnován situacím, které nám nemohou být neznámé. Příspěvek Zdeňka Trnky se jmenuje "Umění správného parkování". V žádném případě ale není určen pouze motoristům....
Na ty dávné články z časopisů se vzpomínám velice dobře. Psalo se v nich v rubrikách věnovaných zajímavostem o zdegenerovaných řidičích v Americe. Příspěvky tehdejších žurnalistů se vysmívaly lidem, kteří ve Spojených státech šli ve své pohodlnosti tak daleko, že osobním vozidlem zajížděli do obývacích pokojů a ložnic,aby se od svého plechového skvostu ani na okamžik neodloučili.
Kdysi nám to možná připadalo úsměvné a neuvěřitelné. Dnes mám ale pocit, že čeští milovníci motorismu své americké kolegy dávno předčili. Ve svém bytě sice svá vozidla parkují pouze ve výjimečných případech. Jinak ale, jakoby bez auta nechtěli udělat zbytečně ani krok. A podle toho to v ulicích našich měst vypadá.
Pro mnohé je dopravní přestupek v podobě špatného parkování nutnost anebo prostě jen chyba, které se čas od času neubrání nikdo z nás. Existují i motoristé nesprávně parkující takříkajíc ze sportu. Mezi nejhorší skupiny ale určitě patří řidiči, kteří prostě na zakázaných místech odstavují svá vozidla záměrně bezohledně. Svému okolí tím dávají najevo svou nadřazenost, vyplývající ze společenského postavení anebo tučného bankovního konta.
Mimochodem i systém parkování v blízkosti úřadů a firem často opravdu výstižně kopíruje stav současné české společnosti. Nejblíže úřadoven totiž zpravidla stojí auta "menedžmentu", pak teprve řadových zaměstnanců. Na klienty institucí místa často nezbývají vůbec anebo se nacházejí v nejvzdálenějších místech parkovišť.
Kdesi jsem před několika dny četl, že v cizině motoristé schválně začínají parkovat několik minut chůze od cíle své cesty. Je to jakási součást obrany proti civilizačním chorobám vyplývajícím z nedostatku přirozeného pohybu. A tím jízda v autě rozhodně není.
Třeba i v naších zemích postupně zjistíme, že parkovat v obývacích pokojích, ložnicích a anebo u dveří svých kanceláří nepatří mezi životní priority. Cesta k tomuto poznání je ale možná delší, než si všichni uvědomujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
