Tahle série není pro slabý

Protože – teď si velmi neinvenčně pomohu Cormackem Mc Carthym – tahle série není pro slabý. Zvlášť na srdce a psýchu. Představte si, že jste neřidič, a z Litvínova se dopravujete nočními vlaky do civilizace. Ano, dá se to podstoupit, a jako bonus se při čekání na vaši drožku můžete v místní nádražce seznámit s provozovatelem, bývalým playerem Litvínova, který v osmdesátých letech hrál chvíli v Plzni (kontrolní otázka: kdo to byl?). Jenže si představujte dál. Je úterý večer, je zima a vy jedete z bezútěšného města bezútěšnou krajinou po neméně bezútěšném výkonu Plzně. Slabší povahy se na přestupu v Oldřichově u Duchcova vrhají pod kola osobáku od Bíliny. Emočně vypjatý a nervy drásající středeční zápas zase hrozil tím, že nasednouce do vlaku, dopadli byste jako Emil Škoda (předpokládám, že obyvatelé Plzně vědí).

I přes včerejší euforické finále si nemusíme zastírat, že to ještě pořád není ono. Že Litvínov je ve hře 5 na 5 o fous lepší, v přesilovkách o parník. Včera ve druhé třetině, když šel někdo v černožlutém na trestnou, trnul jsem hrůzou z toho, co uvidím. V tomto ohledu je paradoxní, že obrat v poslední třetině proběhl právě v přesilovce. Ale! To, zdá se mi, souvisí také s tím, že konce zápasů jsou spíš naše. Samozřejmě s výjimkou zoufalého a utrápeného úterního představení, snad ještě horšího než první, páteční zápas.

Takže: stav 2:2 na zápasy je fajn, ale zatím předváděný výkon by v sobotu a dále fakt nestačil. Pořád ale věřím, že se ten stav, kdy Škodovka hraje pod své možnosti, zlomí.

Na konec malá prognóza. Ve středu skončilo v první lize Slovan Ústí nad Labem. Teď bude následovat rozborka jeho týmu, konečně, i my jsme si tam nasmlouvali. Vzhledem k tomu, že ing. Kysela udělal ze Slovanu – k obrovské radosti jeho fanoušků – litvínovskou kolonii, lze i u ropáků očekávat doplnění stavů z těchto zdrojů. Očekávám, že jedním z branců bude obránce Sklenička, oblíbený na všech pralesních zimácích pro svou férovou a tvrdou, leč čistou hru a vybrané chování k hráčům soupeře. My se tady pohoršujeme nad Trávníčkovými a Posmykovými kolínky, v Litvínově si udělali – když už se svět zbláznil a Ryana Hollwega opěvuje i Mirek Dušín sportovní publicistiky v Deníku Sport – veřejného nepřítele číslo jedna z Tomáše Frola. Ale jakmile by se objevila na ledě tahle postava, to bychom teprve něco viděli.