Svatopluk Holec: O naší vzdělanosti

My Češi máme jeden zlozvyk: někdy si moc fandíme. To se týká také toho, co si myslíme o tom, jak jsme vzdělaný národ. Jsme přece národem Komenského, nebo ne? V čase právě dobíhajících středoškolských maturit snad nebude na škodu říci si o tom pár ne zrovna příjemných slov.

Nedávná minulost se skutečně negativně projevila právě na úrovni našeho vzdělání. Pseudosocialismus znamenal už jakousi předem danou nedůvěru k "intelektuálům". Obsah vzdělávání byl nepatřičně ideologizován a v tomto smyslu jsme skutečně polovzdělanci. Vědecký svět se ve většině oborů dostal mnohem dál, než se u nás učilo. Důsledky pociťujeme dodnes. Tím spíš, že polistopadoví ministři školství nejednou opravdu nebyli lidmi na svém místě. Vysokoškolští profesoři Sokol a Piťha patří k nemnohým výjimkám.

Různé mezinárodní soutěže prokazují, že i u nás máme velmi nadané žáky a studenty. Mezinárodní srovnávání "průměru" znalostí ale až příliš často vyznívají v náš neprospěch. Není divu!

Pokud si nějaký ministerský úředník myslí, že může od pražského stolu určit začátek vyučování nebo kdy bude hlavní přestávka, tak asi na ministerstvu opravdu nemá co dělat. Správná idea státních maturit, která stála už velmi mnoho peněz, není pořád dotažena. Letošní výsledky třeba ukazují, že matematika je stále problémem. To se ovšem projevuje i následně. Zájem maturantů o technické a některé matematiku vyžadující přírodovědné obory je velmi malý. Češtináři středních škol zase poslední ročník nejednou věnují často velmi nejednoznačným větným rozborům, které vyžaduje u přijímaček řada vysokých škol, místo aby víc učili porozumění textu - je to také nikdo pravděpodobně neučil. Nemálo rodičů zase chce za jakoukoli cenu procpat svého potomka na vysokou školu a je jim úplně jedno na jakou - hlavně, aby byl nějaký ten titul! Vznikla řada nových vysokých škol, ale jejich úroveň by se měla skutečně náročně zkoumat. Kupříkladu za vyložené podvody na plzeňské právnické fakultě nebyl až dosud nikdo soudně potrestán.

Učitel si také dnes už nemůže myslit, že bude celý život učit jen to, co se naučil na vysoké škole. Věda jde dnes kupředu často opravdu oněmi pověstnými mílovými kroky. Možná by nebylo od věci uvažovat o nějakých učitelských atestacích, jako mají lékaři. A pokud jde o vědecký výzkum, je naše situace - obávám se - ještě tristnější. Podmínky, za kterých pracují vědci v řadě západních zemí, se s našimi nejednou ani zdaleka nedají srovnávat.

Vím dobře: kladu tady jen otázky či problémy. Řešení je věcí kompetentnějších. Momentální ministr školství přišel z prostředí, které "sklízí" výsledky předchozích stupňů a jistě ví, že úroveň vysokoškoláků klesá. Právě proto by mohl být tím, kdo dokáže iniciovat potřebné změny a nápravu. Ono je už skutečně nezbytné přestat přešlapovat na místě. A platí to tím spíš, že vzdělávání je činnost, kde se výsledek jakéhokoli zásadnějšího opatření nikdy nedostaví tak říkajíc zítra, ale až během řady let!