Sport Horaždovice

27. červen 2011
Značky západních Čech

Někdo neznalý by řekl zahnutý klacek, ale v zemi hokejových mistrů a olympijských vítězů je hokejka téměř posvátná věc. Dobře to věděli i v Horažďovicích, kde tamní Sport, podnik s dlouholetou tradicí, produkoval výrobky známé v tuzemsku i daleko za hranicemi. S hokejkami z Horažďovic hrála i největší světová esa.

Příběh horažďovických hokejek se začal psát už koncem 19. století. Tehdy kolář Augustin Bublík z Damíče u Sušice se s celou rodinou usadil v Horažďovicích v domku na břehu Otavy. Výráběl a opravoval loukoťová kola, zhotovoval násady pro kosy a pro sedláře ohýbal dřevěné rámy chomoutů, píše potomek původních majitelů továrny Zeno Čižmář ve svém díle Příběh zahnuté hole, z kterého vybíráme :

„Když u Bublíků zaklepala na dveře dvacátá léta, uměli již otcovu práci zastat jeho synové Gustav alias Franci a o dva roky starší bratr Otto. V roce 1924 svou dílnu rozšířili o kůlnu s napařovacím kotlem a ohýbací stolicí na dřevo. Nový životní styl moderní doby přinesl rozmach nejrůznějších sportů jako tenisu, golfu a zejména lyžování. A právě poptávka po divokých prkénkách, saních a dalších sportovních potřebách včetně hokejek začala pomalu z tradičních řemesel truhlářů a kolářů vydělovat nový výrobní obor. Ovšem výroba hokejek zůstává ještě dlouho spíše okrajovou záležitostí.“

Koncem třicátých let minulého století začaly být výrobní prostory těsné. Mladší syn Gustav se oženil z lásky i z rozumu a tímto pragmatickým sňatkem rodina získala kapitál na koupi nových pozemků pro stále se rozšiřující závod. Na nich se starším bratrem vystavěli nový moderní závod. Ten nese od roku 1942 název Gustav a Otto Bublíkovi, dřevoprůmysl Horažďovice. V dílně pracoval i jejich nejmladší bratr Jaroslav, kterého však bratři pro jeho odlišnou náturu do vedení firmy nikdy nepřijali. Ale zaměstnanci nedali na přátelského „Jarouška“, fachmana na svém místě a hlavního políra dílny, dopustit.“

Já jako dcera nejmladšího bratra si pamatuji, že otec přišel do továrny, kterou se svým bratrem založil Gustav a Ota, a přišel tam jako dělník, protože celkem měl zkušenosti s výrobou, tak ho jeho bratr ustanovil mistrem a myslím si, že se mu práce v továrně velmi líbila a byl velmi oblíbený.

…říká dcera Jaroslava Bublíka Jana Motyková, která v Horažďovicích dodnes žije.
Její otec pracoval ve firmě od 40. let až do roku 1962. Úspěšný rozjezd firmy zbrzdila na samém konci 2.světové války rodinná tragédie,když zahynul Otta Bublík


Bratr nebo-li spolumajitel továrny, jel do Strakonic do nemocnice a hloubkaři ho na silnici Horažďovice – Strakonice zabili. Má pomníček po pravé straně, když se jede do Hoštic.


Z kdysi nevýznamné kolářské dílny 20. let se Bublíkův podnik stal koncem války jedním z nejvýznamnějších podniků v Horažďovicích a jako první byl v červenci 1948 zestátněn. Následně byl převeden pod národní podnik Solo Sušice. Gustav Bublík sice dostal nabídku v podniku dál pracovat jako národní správce, ale raději volil útěk na západ. V Americe pak v roce 1962 zemřel.


Vzhledem k největším zkušenostem s výrobou hokejek v tehdejším Československu,
padlo na vyšších místech moudré rozhodnutí, aby závodu Horažďovice, spadající pod národní podnik Sport Praha, připadl úkol vyrábět hokejky a s nimi i saně.


Sláva horažďovických hokejek vzrostla po roce 1961, kdy se v Praze hrálo hokejové mistrovství Evropy, ve kterém českoslovenští reprezentanti, vyzbrojeni horažďovickými holemi, poprvé ve světové soutěži porazili Sovětský svaz. Ještě tentýž rok byly uzavřeny první kontrakty na zahraniční dodávky. Vývoz pak v následujících letech směřoval hlavně do skandinávských zemí, Německa, Rakouska a Švýcarska.

Počátkem šedesátých let se začaly hokejky dělat „na míru“ pro hráče první ligy. Na přelomu 60. a 70. let se Sport proslavil výrobou zahnutých hokejek zvaných Alpač, které pomohly československým hokejistům v roce 1972 ke slavnému triumfu na domácím světovém šampionátu. Horažďovické hokejky pod značkou Artis Lion, s tehdy unikátní lamelovou žerdí, dobývaly svět. Kvalita holí spočívala především v důkladném výběru materiálu. Na jejich výrobu se používalo dřevo z buku a jasanu. Závod s téměř 300 zaměstnanci produkoval přes milion hokejek ročně.

V roce 1984, kdy s horažďovickými hokejkami hrála v NHL dokonce i legendární trojka Anderson – Coffey – Messieur, byl slavnostně otevřen nový závod. Ten přežil i v nových poměrech po sametové revoluci. V roce 1993 byl zprivatizován, ale ještě dva roky předtím již měnil název na Bohemia sport. Pod touto obchodní značkou prodává především hokejky nejenom pro hokej, ale i hokejbal, florbal, dále saně a také zahradní nábytek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.