S Hankou Zagorovou jsme měly vlastní hymnu, říká její spolubydlící z kolejí a celoživotní kamarádka, herečka Vlasta Peterková

Čtěte také

První roli i první pusu jsem dostala ve Zlíně, vzpomíná herečka Vlasta Peterková

Když se Vlasta Peterková objeví na jevišti nebo před kamerou, máte pocit, že jste doma. Klidná energie, kterou vyzařuje i při osobním setkání, není hraná – je její přirozeností. „Možná proto, že jsem Váha,“ říká herečka s úsměvem. Přesto přiznává, že ani ona se nevyhne stresu. Při jejím vyprávění třeba o dramatickém vykolejení vlaku je ale zcela jasné, že je člověkem, který v situacích, když ostatní panikaří, si zachovává naprostý klid.

V rozhovoru s Jožkou Kubáníkem se také vrací do Brna, kde studovala na JAMU a bydlela na koleji s Hanou Zagorovou. Tam měly dokonce i svoji hymnu, píseň Dám dělovou ránu. „To byla naše hymna, když jsme odcházely před půlnocí z koleje. A to jsme teprve odcházely, vracely jsme se k ránu. To byly krásný časy,“ vzpomíná se smíchem Vlasta Peterková.

Jejich přátelství nebylo jen studentské – bylo celoživotní. „Poslední léta jsme se hodně scházely a bylo to strašně krásné a hrozně intenzivní, opravdu krásné přátelství. Za to jsem hrozně vděčná a šťastná,“ říká s láskou.

Dříve se Vlasta Peterková díky silné intuici věnovala také numerologii a její výklad svého času rádi vyhledávali její blízcí a přátelé. „Je to složitá věda, protože každý detail – ať už číslo, písmeno, nebo samohláska – má svůj vlastní význam,“ vysvětluje.

Pokud se opět vrátíme ke klidné a pohodové povaze Vlasty Peterkové, je až úsměvný závěr rozhovoru, kdy vychází najevo, že celé povídání plné pohody a smíchu Vlasta natáčela během čekání na zápis policistů o nehodě, která se jí těsně před tím přihodila.

Jak se dostala z ekonomické školy až na JAMU? Co osudového se jí stalo v trolejbuse? A co znamená zkratka BB? To vše a mnohem víc se dozvíte v záznamu rozhovoru s Vlastou Peterkovou na Pohovce Jožky Kubáníka.