Rozjímání o Svátku matek

17. květen 2010

K jednomu významnému květnovému svátku se dnes vrátí farář z Města Touškova Jiří Barhoň. A možná vás překvapí, co všechno může mít společného matka a kněz. Text Jiřího Barhoně čte Bronislav Kotiš:

V neděli 9. května jsme oslavili Svátek matek. Ředitelka Národního centra
pro rodinu paní Marie Oujezdská k tomu napsala své malé zamyšlení, z něhož
vyjímám:

"Nedávno vyplňovala moje kamarádka na nejmenovaném úřadě formulář. Sama
popsala událost takto: ,Při vyplňování chvilku váhám. Nemůžu zvolit mezi
kategoriemi zaměstnanec, nezaměstnaný, osoba samostatně výdělečně činná.
Zaměstnaná nejsem. Nepodnikám. Ovšem nezaměstnaná si v domácnosti se šesti
dětmi ani zdaleka nepřipadám. Zaměstnání nehledám a v evidenci úřadu práce
nejsem. Nechávám kolonku prázdnou. Přistupuji k okénku, podávám tiskopisy.
Po chvíli se na mě podívá udivená úřednice: ,Prosím vás, co vy vlastně jste?
Zaměstnaná nejste, nepodnikáte, podporu neberete, co vy jste? Vy nic
nejste!´"

Chudák maminka, ta to schytala, co? Pracuje daleko více než většina
ostatních - a není nic. Její bolest je také mojí bolestí. Dovedu si ji
docela živě představit, protože jsem kněz a nejednou jsem slyšel něco
podobného:

Maminka s dvojčaty

"Kněz? Ten přece nic nedělá. V kostele si odslouží tu svoji mši svatou, pak
jde na faru a celý den odpočívá. Dá si kafíčko, pak se natáhne a leží na
zádech nebo na boku celý den."

Netvrdím, že mě má kněžská služba k smrti vyčerpává, ale párkrát jsem musel
kvůli ní zajít k doktoru. Loni nebo možná už předloni to bylo kvůli bolesti
v zádech a kyčli. Pan doktor mě důkladně vyšetřil a předepsal mi nějaké
prášky. Na můj dotaz, kde se ta bolest, kterou jsem nikdy předtím neměl,
vzala, odpověděl, že to stává, když člověk celý den leží na zádech nebo na
boku.

Jak je vidět, toho cejchu se nikdy nezbavím. Vy, milé maminky, doufám ano.
Vás vnímá společnost přece jen přívětivěji nežli kněze. A kdyby vám přece
jen někdo zase tvrdil, že nejste nic a že nic neděláte, pak si vezměte jako
já příklad ze spisovatele Vladimíra Škutiny. Toho nechal v šedesátých
letech minulého století tehdejší prezident Antonín Novotný zavřít za
nařčení, že je vůl. Škutina to o něm sice nikdy neřekl, ale když už za to
seděl, tak to nakonec pěkně od plic pověděl.

Logo

Čímž končím své rozjímání o Svátku matek a jdu si lehnout na bok.

autor: Jiří Barhoň
Spustit audio