Rodiče by měli dítěti nabídnout doprovod a pomoc na jejich cestě. Doporučení školního psychologa

Většinou je to tak, že se děti těší do školy na kamarády, ale na učení vůbec. Je to tak v pořádku? Asi je to normální.

Jak kdy. Je to normální v tom, že prvňáčci se většinou do školy těší, ale zase ne všichni. Ale to je naprosto normální, nemusí být vše dáno dopředu pravidly, zejména u dětí není nikdy nic zcela stoprocentní. Tedy někdo se těší do školy více, druhý méně. Je to zcela v pořádku a měli bychom v tomto být tolerantní. Přijímat to tak, jak to každý z nás má.

Čtěte také

Školní psycholog je jak Brumbál z Harryho Pottera. Každý, kdo potřebuje pomoc, by ji měl nalézt

Chceme hovořit především o nárocích, které jsou v současnosti na děti kladeny. Protože existuje určitý tlak, potom i na starší děti, které čekají přijímací zkoušky na střední školy. Jak k tomu přistupovat z pozice rodičů? Existují dva protichůdné extrémy. Jsou rodiče, kteří dohlížejí na každý krok dítěte, co se týče učení. A pak jsou rodiče, kterým je to úplně jedno. Je nějaká zlatá střední cesta?

Je to především o tom, jak rodiče přijímají školní docházku svých potomků. Jestli jsou schopni a ochotni přijmout třeba i nějakou horší známku nebo neudělalo domácí úkol. Dnes se vůbec vede diskuse, jestli domácí úkoly ano či ne. Tedy je to o tom, jak já k tomu přistoupím a co je pro mne jistou hranicí.

Nabízejte dětem své rámě na jejich cestě. Udělejte společně co bude možné pro úspěch. A nevadí, že se to někdy třeba nepovede.
Mgr. et Mgr. Michal Kopecký, školní psycholog

Rozhodně bych nebyl hraniční v tom, že je nutné doslova nad dítětem sedět nebo mu nechat naprostou volnost. Je to především o našem vztahu k dítěti a přijímání jeho případných zaškobrtnutí. Zlatá střední cesta je v tom, že někdy mohu dítěti polevit a pomoci mu.

Čtěte také

Děti nemají zkušenosti s filtrováním informací. Pomozte jim zvládat nebezpečí internetu

Jsou totiž děti, které potřebují, aby u nich rodiče seděli. A jsou naopak děti, které potřebují naprostou samostatnost. A je to o tom, že my jim nabídneme pomocnou ruku. Řeknu, jsem tady pro tebe a kdykoliv budeš potřebovat, tak ti pomohu.

Všechny děti přeci nemusí umět to stejné, nemusí umět vše naprosto dokonale. Každý z nás je maličko jiný a s tím je důležité pracovat. Nabízet dětem své rámě a nabízet jim doprovod na jejich cestě. Uděláme společně co bude možné, abys byl úspěšný. Ale někdy se to třeba nepovede. Jsou různá období, pojďme se na ně společně podívat a můžeme jít dál.

Jak tedy dítě motivovat? Jak vysvětlit, že se neučí kvůli známkám, ale pro svůj život?

Motivace se dnes řeší velmi intenzivně. Všichni chceme být motivováni, je to náš každodenní chleba. My máme představu, že všechny děti musí všechno bavit. Ale ono to tak nemusí být. Každý z nás má jiné zájmy. Někoho baví více sport, jiného čeština, dalšího matematika. A ta motivace je dána už od raných dětských let, nikoliv se vstupem do školy.

Dítě podporujme už při poznávání světa. A ono samo zjistí, že pokud něco dělá s chutí, má vnitřní motivaci, přináší mu to uspokojení.
Mgr. et Mgr. Michal Kopecký, školní psycholog

Je to tedy o tom, že už v dětství motivujeme dítě, aby se samo rozvíjelo, aby bylo zvídavé. Nezakazujme stále něco, naopak dítě podporujme při poznávání světa. A dítě samo zjistí, že pokud něco dělá s radostí a s chutí, má vnitřní motivaci, tak mu to přináší uspokojení a výhody.

Čtěte také

Škola připravuje naše děti na budoucnost. Klíčová bude jejich schopnost zvládat a přijímat změny

Nejsou to výhody v tom, že dostane třeba nějakou hračku. Ta vnější motivace často nebývá až tak efektivní, i když samozřejmě má také své opodstatnění. Ale důležitější je vnitřní motivace, které se učíme již od malička. Podporujme dítě v tom, co ho baví.

Ono si pak nebude myslet, že to dělá pouze kvůli nám nebo paní učitelce. I když vývojové období samozřejmě nezastavíme. Přijde puberta, období, kdy budeme muset potomka do určité míry nutit a nějak s ním pracovat. Ale věřme tomu, že když dáme dítěti správný základ, tak zjistíme, že ono funguje dobře, i když si třeba natluče koleno.

Jana Kudyvejsová a Michal Kopecký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu se školním psychologem Mgr. et Mgr. Michalem Kopeckým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.