Radní se znovu radili, co s prostorem U zvonu

Pamatujete si ještě na tu tahanici? Po povodni v roce 2002 se rozhodovalo o tom, co s podmáčeným domem U zvonu. Jeden statik byl pro zbourání, druhý tvrdil, že to dům, v němž měl kdysi dílnu František Křižík, ustojí. Nakonec šel dům v oblaku prachu k zemi a zůstal po něm v logickém rozvržení zástavby centra vylomený zub. A je tam dodnes.

Připomeňme si ještě, co bylo dál: město vyhlásilo výběrové řízení a architekti vymýšleli, co by místo domu U zvonu mělo být. 80 % z nich navrhlo budovu, neboť tam bez diskuse patří, zbytek parkovou úpravu. Město udělilo ceny, změnilo územní plán, plácku sevřenému tramvajovými kolejemi darovalo lavičky a útlé stromky a začalo tomu nevzhlednému a bezútěšnému místu říkat park. Tak je tomu dosud.

Ale snad se blýsklo na lepší časy - krajští radní totiž navrhli těm městským, aby se začalo o místu U zvonu uvažovat jako o prostoru pro výstavbu nové galerie. Pokud chce totiž Plzeň být za pár let Evropským městem kultury, bude muset leccos udělat. A jedním z místních kulturních trumfů jsou rozhodně depozitáře Západočeské galerie plné skvostů ať už celostátní, nebo dokonce světové proslulosti. Ale jsou právě v tom depozitáři, nechlubíme se jimi v turisticky atraktivní, skutečně reprezentativní stálé expozici. Nemáme totiž kde. Krajští radní - je třeba vyzdvihnout především Martina Baxu - se odhodlali ke kroku, u politiků často nevídanému; souvisí dokonce s takovými věcmi, jako je další kulturní rozvoj města nebo vize do budoucna. Naštěstí ti městští pochopili, že je to opravdu velmi dobrý nápad, a že si reprezentativní místo v sousedství historického jádra zaslouží využití, které by prezentovalo Plzeň jako sebevědomé kulturní velkoměsto.

Logo|foto:Český rozhlas

Ještě zbývá pomodlit se, aby měli světlou chvilku i zastupitelé - ale tím nebude prosbám vysílaným k Bohu konec. Pokud totiž zastupitelé schválí změnu v územním plánu a bude možné na místě bývalého domu U zvonu stavět, sepnou kulturymilovní Plzeňané opět ruce s přáním, aby tam vyrostla opravdu galerie a ne poschoďové garáže, ačkoli primátor Rödl tvrdí, že se nic takového nechystá. Leč plzeňský příznivec uměn není včerejší a ví, jak snadno se slibuje a jak se ještě snadněji sliby nedodržují. Pak ještě zbývá bezpočtukrát Zdrávas za kvalitní architekturu - a snad už hurá do galerie měřit kritickým okem instalaci.

Je to tak vzdálené a stěží k uvěření. Ale ta naděje je krásná: naděje, že je Plzeň nejen místem věčných diskusí o stavbě divadla, zřízení muzea loutek nebo o likvidaci filharmonie. Snad umí být i městem, které nežije jen z podstaty zanechané předky; snad umí i vybudovat něco nového.