Prameny se zázračnou mocí
Také jste vyrůstali se Sládkovou křišťálovou studánkou, kam laně chodí pít? K jedné takové chodila jako dítě naše spolupracovnice Jana Kořínková s maminkou na fialky. Už tam není. A jak je to s jinými studánkami v regionu? To se dozvíte v následujícím fejetonu.
Když jsme se před čtvrtstoletím přestěhovali do paneláku pod Krkavec, nosili jsme si jako mnozí jiní vodu z lesa od Loupežníka, kde tryskal pramen lahodné vody. Vyschnul.
Před čtyřmi desítkami let strávil prázdniny tehdy mladý pedagog Jiří Pech z plzeňské Pedagogické fakulty tím, že chodil po Tachovsku a hledal, mapoval a měřil hojné prameny minerálních vod, patřící k široké mariánsko-lázeňské Zřídelní oblasti. Už tehdy spočítal, kolik jich díky nešetrné činnosti člověka zmizelo a nabádal k tomu, aby jsme si jich vážili, pečovali o ně a zvýšili tak zájem turistů o tuto krajinu. Od té doby také v jeho výčtu těch aktivních pramenů, které vyvěraly v krajině, došlo k úbytku.
Chtělo by se říct se Skácelem:
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní ..."
A dovedete pochopit ty lidi, kteří jednu ze studánek pod Radyní zasypali odpadky?
Naštěstí však mají další studánky a prameny lepší osud. Náš region skýtá řadu lokalit, kde stále vyvěrá z nitra země čistá pramenitá voda, často opředená krásnými bájemi a pověstmi.
Tak třeba taková Kloubovka nad Kotouní na Nepomucku - tam pramen vytryskl jen proto, aby vyléčil nemohoucí chudou vdovu, která po smrti svého muže nemohla pro bolestivou nemoc kostí živit své děti. Léčí prý věrná svému jménu klouby dodnes.
V romantickém údolí potoka Hadovka nedaleko Kostantinových Lázní najdete Studánku lásky. Díky její pověsti k ní zamíří nejeden pár, protože když se z ní milenci napijí, jejich láska nikdy nevyhasne.
Velké zásluhy o studánky v našem kraji měl zdá se svatý Vojtěch, když se v druhé polovině 10.století vracel z Říma do Čech. Poblíž Vrčeně na Nepomucku spatřil žíznivého oráče, zarazil proto do země svou biskupskou berlu a na jejím místě začala ze země prýštit voda, dodnes vyhledávaná. V Milavčích na Domažlicku má prý pramen Vojtěška dokonce věšteckou schopnost.
Nedaleko vsi Svaté pole u Horažďovic se každou vteřinu z pod kaple Svaté Anny na úpatí vrchu Slavníku proderou po staletí, ba tisíciletí, z hlubin země na povrch 3-4 litry osvěživě chladivé vody. V archivech jsou doloženy takové zázraky, které má na svém kontě, jako zhojení beznadějně poraněných končetin, vyléčený zrak, ba i navrácení řeči!
V místech, kde vyvěrá ve Strašíně malý pramínek zázračné vody, se podle pověsti zjevila poustevníkovi Panna Maria. Uzdravuje prý lidský zrak - neboť jen ten, kdo dobře vidí, může rozeznat pravdu od lži, spravedlnost od křivdy, dobro od zla a sílu od zbabělosti.
A pokud vás kroky dovedou do šumavského Srní, určitě zavítejte k nedalekému Hauswaldskému prameni, říká se mu pro jeho zázračnou moc České Lurdy. V dobách ne tak dávno minulých byl takřka určen k zatracení, teď voda z pramene teče v ručně tesaných vantrokách, které jsou uloženy na 59 bludných kamenech, představujících korálky na růženci a malebně dopadá na skleněný blok s otiskem spojených dlaní člověka. Není divu, že je toto místo považováno za posvátné.
Vyhledávaným turistickým cílem je také Pramen krásy v polesí Kotel u Rokycan. Kdo se z něj podle pověsti napije, ten dozajista zkrásní. Nejkrásnější ovšem na tom je, že toto jméno mu daly děti sdružené při Českém svazu ochránců přírody v Rokycanech v rámci studánkového hnutí. V seznamu této iniciativy, která vyhledává takové malé důlky vody, ve kterých se odrážejí nebesa - tak jak po nich básník Skácel volal - přibývá. Hurá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
