„Pozor, je to cigán, víš, jací jsou.“ Vychovatel upozorňuje na nevhodné zacházení s dětmi v ústavech
Do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánků) se dostanou děti často v situaci, kdy se o ně rodiče nemůžou starat, nedělají to nebo je nějak ohrožují či jim ubližují. Ale není to žádný tábor. Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají.
Péče o tyto děti je vzhledem k jejich časté traumatizaci velmi náročná a je dobře, že pro ně existují zařízení, kam mohou přijít třeba o půlnoci a být tam v bezpečí. Tomáš Morávek, autor knihy Nebuď pi*a, se však původně jako dobrovolník a později už jako vychovatel potkal také s řadou nešvarů systému, které dětem nejen nepomáhají, ale mohou jim i škodit.
Rodičovská práva podle něj v praxi převažují nad právem dítěte, třeba i proto, že soudy vůli dětí berou v potaz až od jejich 13 let. „Setkáváme se s tím, že utečou z domova, nechtějí tam být, ale stejně jsou domů vráceny, protože rodič má právo na kontakt s dítětem, může si zkusit nové rodičovské dovednosti a dítě prostě patří do rodiny, i když ta rodina selhává a nefunguje,“ říká Morávek.
Limitem systému jsou někdy i lidé, kteří tvoří naprostý základ péče o děti. „Vychovatelka mi přivedla chlapečka a říká: ‚Pozor, je to cigán a víš, jací cigáni jsou.‘. Bum a máme tady první nálepku, navíc vypálenou přímo před tím dítětem. Často se stává, že dostanou nějakou nálepku na základě etnika nebo kvůli minulosti, pro kterou se k nám dostaly, nálepku dítěte ‚zlodějskýho, prolhanýho nebo zlýho‘ a dost často tu nálepku přijmou, protože ‚proč já bych měl dodržovat pravidla, stejně už za toho sígra cigánskýho dávno jsem‘.“
Co je v systému dobře a co by si zasloužilo změnit? Jak reálná je změna? A kdo je v tom celém za pi*u? Poslechněte si rozhovor s vychovatelem Tomášem Morávkem a autorem knihy Nebuď pi*a.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
