Poznáme podle mluvy původ mluvčího?

24. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Odpověď je velmi jednoduchá - poznáme. Už Švejk myslím říkal, že je dobře, když je někdo přímo odněkud a když se takový původ přesně pozná. A právě o tom, jak se pozná, že je někdo přesně odněkud, bychom dnes chtěli hovořit. Původ mluvčího obvykle identifikujeme podle charakteristických jazykových rysů - někdy podle výslovnosti, někdy podle užívané slovní zásoby.

Takže původ mluvčího z jihozápadních Čech nebo lépe z Plzně poznáme např. podle plzeňského zpívání, tedy podle typické melodie věty. Anebo podle slovní zásoby, kterou užíváme - stačí říct, že máte roužnout nebo nastevřít okno a jsme vystopováni. Dodáme-li nesklonný tvar přivlastňovacího jména otcovo nebo matčino a přidáme-li modifikovaný tvar zájmena nebo příslovce - např. jděte tutady, až dojdete k Čapkovo pomníku, pak je jasné, že jsme ze západních Čech. Zmiňované jazykové prostředky jsou zbytky dialektu, které se udržují v běžně mluveném jazyce našeho regionu.

Zastavme se u regionů větších, u regionálních rozdílů v jazyce mezi Čechami a Moravou. Hlavní rozdíl vidí většina posluchačů v tom, že na Moravě se mluví spisovněji než v Čechách.
I tak se dá současný stav jazyka vyjádřit. Nejde ale o to, že by na Moravě opravdu mluvili spisovněji, tento stav je zdánlivý, jde o to, že se na Moravě neužívá tzv. obecná čeština, která se stala základem běžně mluveného jazyka na území historických Čech a která obsahuje typické nespisovné prvky. Na Moravě se dosud ve větší míře uplatňují v běžné komunikaci tradiční teritoriální dialekty v kombinaci s prvky spisovné češtiny a obecná čeština na Moravu také proniká. Přesto existují i rozdíly mezi Čechy a Moravany i v jazyce spisovném. My říkáme např. ves, na Moravě dědina, moravský stolař je český truhlář, Moravan řekne spíše slimák, Čech hlemýžď. Rozdíly ve slovní zásobě mezi jednotlivými regiony označujeme jako regionalismy.

Nebo například suk - uzel - třeba mám zasukovaný kapesník nebo v Čechách řekneme spíš jdeme do bijáku a na Moravě spíše do kina a v tomto výčtu samozřejmě můžeme pokračovat: Moravané neznají obecně české pojmenování kytka, chodí pro kvítko, které v Čechách znamená častěji pouze jednu květinu. Heřmánek je na Moravě kamilka nebo kamilky, pletýnka - houska, sdělat má význam sundat.
Naopak bych připomněla tzv. čechismy - drandit, špitat, umolousaný, kterým nemusí moravský mluvčí vždy rozumět, slovo víno znamená v "české" češtině nápoj i hrozen, řekneme-li přišel dlouho, užíváme dlouho ve významu pozdě. Je -li v Čechách posvícení - na Moravě mají hody a ve Slezsku krmaš. Mnoho rozdílů existuje také v preferenci určitého rodu pojmenování - např. moravismy knedla, okurek.

Určitě jsme vás přesvědčili, že se snadno i v mateřském jazyce podle mluvy pozná, odkud pocházíme a pokud by si někdo chtěl dohledat další příklady regionálně zakotvených slov, můžete se začíst do Českého jazykového atlasu.

Dotaz:

Proč říkáme vine se nebo táhne se jako červená nit?
Původ tohoto vyjádření je spojen s anglickým námořnictvem. Lana užívaná na královských lodích byla spletena tím způsobem, že ve středu lana byla umístěna červená nit, která lano identifikovala. Ve svých románech užil spojení slov táhne se jako červená nit poprvé asi Johann Wolfgang Goethe a z jeho díla se dostalo toto rčení i do evropských jazyků.
Dnes označuje daný frazeologismus obvykle hlavní myšlenku, sjednocující motiv, motiv prolínající dílem stejně tak, jako červené vlákno prolínalo celým lodním lanem. Opět se jedná o doklad, kdy původní zcela konkrétní vyjádření prošlo procesem abstrakce a také frazeologismus táhne se jako červená nit můžeme přiřadit k frazeologismům s reálným podkladem.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

Zprávy z iROZHLAS.cz