Povídání pro nechápavé

5. říjen 2011
Publicistika

Jindře Klímové připadá, že je veřejný život v tuzemsku příliš plný negace. To se týká i chápavosti. Proto vám dnes nabízí „Povídání pro nechápavé".

Ten titulek myslím opravdu vážně. Není možné, abyste si také nevšimli, jak se v poslední době do našeho života vtírá jako nezničitelný plevel předpona ne. Co je třeba a co má mít smysl, je zničehonic najednou nesmyslem. Marně se snažíme o dohodu a o pohodu, a čert ví proč se stále šíří nedohoda, nepohoda a neklid. Už i my, občané této země, se také třídíme do větších či menších skupin, rovněž předznamenaných tím nešťastným „ne“.

Kolikrát jsme v poslední době slyšeli slovo nezaměstnaní, nepřizpůsobiví, nebezpeční! Takováto „ne“ velké síly plodí další ne. Nespokojené a nešťastné lidi v mnoha oblastech, kde se marně hledá práce. Nedůvěřivé, kteří nevidí sílu a moc policie, justice, ale i politiky zasáhnout proti nepravostem. Pohledem nahoru vidíme jednotlivce nekompetentní a věci neznalé a když se rozhlížíme mezi sebou, tak přibývá nepozorných, kteří naletí kdejakému podivnému agentu, který slibuje slevu na to či ono. Četba českých novin je jako napínavá, ale málo srozumitelná detektivka, nu a to suma sumárum vytváří tu největší skupinu mezi námi – nechápavých. Nechápavých, kterým denně přibývá nezodpovězených otázek, těžkých jako špatně dýchatelný vzduch. Až z nich celý národ žasne potichu i nahlas. Nu a s tím je třeba v rámci celonárodního zdraví něco dělat.

Televizní seriály - ilustrační obrázek


Na příklad mnoha lidem je divné, jak to, že neotřáslo vládou, když se objevil důkaz, že jakási detektivní agentura, hlavně její majitel, se rozhodl převtělit se v politickou stranu, dostat na odpovědná místa své lidi a ovládnout rozhodování na mnoha úrovních. Zatím se tahle vyprojektovaná ministrana stala cennou pro sestavení koalice. Jinak by totiž neměla potřebný počet hlasů ve sněmovně a nemohla v krátkém čase odhlasovat zamýšlené zákony. Odpověď pro nechápavé tedy zní: to nenápadné zašoupnutí pod koberec se před zraky všech událo proto, aby vláda nepadla, protože jiného spojence ve sněmovně nemá.

Za necelých dvacet let jsme měli jedenáct různých vlád, ale takhle rafinovaně jako Sherlock Holmes nešermovali ani svého času republikáni. Detektivnímu plánu se daří. Něžná tvář Karolíny Peakce už zaplňuje křeslo vicepremiérky a ačkoliv vždycky brojila proti soustřeďování funkcí, sázka na její půvab vynesla už funkcí celou sbírku. Je místopředsedkyní své politické strany Věci veřejné, je šéfkou Legislativní rady vlády, členkou výboru pro zpravodajské služby a je také předsedkyní Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. V její pravomoci bylo vytvoření sboru protikorupčních rádců. Samozřejmě bez Libora Michálka, který ukázal, že to myslí vážně, ačkoliv věděl, co bude následovat. Odpověď pro nechápavé tedy zní: s korupcí se před volbami bojuje, po volbách se s ní žije. A zpod toho kobercového smetí se natahují další chapadla po funkcích a úřednických místech v aparátech všech ministerstev, které tahle čilá strana řídí. Vicekancléř ministerstva školství Ladislav Bátora je zatím nejviditelnější. Takový zástupce ředitele školy ve věznici v Jiřicích Jan Kopal, někdejší šéf ultrapravicové skupiny Národně sociální blok, zatím méně viditelný. Ale přibývají. Tak už to chápete, nechápaví?

Poslanecká sněmovna 13.7.2011, Karolína Peake
autor: Jindra Klímová
Spustit audio