Poplatky a dary
Pacienti v Plzeňském kraji, kteří podstoupí léčení nebo ošetření v krajských nemocnicích, mohou od 1. února požadovat po hejtmanství proplacení regulačních poplatků. Hrazení poplatků v krajských nemocnicích a krajských lékárnách schválili zastupitelé v kraji vládnoucí ČSSD s podporou hlasů KSČM. Vše je nastaveno tak, že pacient poplatek uhradí, pak vypíše žádost o jeho navrácení a kraj mu potom peníze převede na účet nebo pošle složenkou. Co to bude znamenat jak pro zdravotníky, tak pro pacienty, nad tím se zamyslela Jana Kosová.
ODS vymyslela před časem na pacienty tzv. regulační poplatky. Značnou část populace tím pobouřila. Natolik, že ČSSD na slibech zrušení poplatků ve velké míře postavila vítězství ve volbách do krajských úřadů. A postupně je v jednotlivých krajích ruší. Opravdu se ruší? A kdo na tom doopravdy vydělá? Pes je zakopaný v samých základech poplatků: autoři systému si měli důkladněji rozmyslet dopad na děti a seniory, tedy na skupiny lidí, kteří nejsou výdělečně činí a lékařskou péči opravdu nutně potřebují. Na druhou stranu poplatky splnily do značné míry svůj cíl: nemocnice měly peníze, kterými mohly lépe zaplatit zdravotní personál a udržet ho tím pádem v zemi. Špatně placený dobrý doktor se totiž dřív nebo později ztratí v uznalejších zemích Evropské unie. Také ubylo pacientů, kteří tzv. nadužívali zdravotní péči: prostě si stejně jako jiní zaměstnaní lidé rovnou koupili na nachlazení léky a nestáli kvůli receptu frontu v čekárnách.
ČSSD vytrubovala před volbami sliby o rušení poplatků. To se tedy od včerejška týká i Plzeňského kraje. Ovšem diskriminačním způsobem, protože o navrácení poplatku může pacient zažádat pouze v nemocnicích a lékárnách, které kraj vlastní. Plzně, tedy největšího města v kraji s nejlepší zdravotní péčí, se to netýká ani v nejmenším. Fakultní nemocnice, kterou většina Plzeňanů využívá, je vlastněná státem, takže se jí rušení netýká a hromadné cestování Plzeňanů do krajských nemocnic se asi očekávat nedá. Potud diskriminace.
A jak je to s tím vracením? V případě třiceti korun si dal kraj lhůtu pro odeslání složenkou jeden kalendářní rok. Na takové jmění se vyplatí počkat.
A teď k organizaci "darů" od kraje pacientům. Na krajském úřadě, jak praví hejtmanka Emmerová, bude vyčleněn jeden člověk a ten prý "Žádosti pacientů o poskytnutí daru" zvládne. Vážně? Největší krajská nemocnice v Klatovech má ročně návštěvnost zhruba 100 000 pacientů. Kdyby každý požádal "o dar" pouhých 30 korun, tedy nebereme v úvahu hospitalizované pacienty a vyšší částky, jen do Klatov poputují 3 miliony. Plus manipulační poplatky bankám a poště úhrada za složenky. 30 korun si nechají proplácet většinou lidé v důchodovém věku, takže většina úhrad bude asi dražší složenkou. Kraj vyčlenil na dary pacientům 30 milionů korun. Na jak dlouho asi vystačí? Na celý rok? To se neví. Jisté je, že budou chybět v investicích do modernizace nemocnic: do polohovatelných lůžek, ultrazvuků a podobně... Za drahými přístroji budou muset lidé dál dojíždět. Třeba do zmíněné Fakultní nemocnice v Plzni.
Kdo vlastně na nesmyslném vracení poplatků vydělá? Firma distribuující kancelářské potřeby včetně papíru, banky a Česká pošta - poslat peníze složenkou stojí víc než dvacku, takže posílat takto 30 korun se vyloženě vyplatí. A pochopitelně z toho vytříská ČSSD tolik politického kapitálu, kolik se do pacientů vejde. Jen aby se ale nakonec v tomto případě nepřepočítala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
