Po výročí
V dnešním zamyšlení se s vámi Eva Klausnerová podělí o své dojmy z našeho vzpomínání na srpen 1968.
21. srpen není státní svátek, ale přesto jsme si jeho 40. výročí připomněli důstojně a důkladně. Konala se shromáždění občanů, kladly se věnce a zněly proslovy politiků. Největší zásluhu na společném vzpomínání však měla veřejnoprávní média. Jak Český rozhlas, tak Česká televize se výročí věnovaly celý den. Shromažďovaly vzpomínky pamětníků,vysílaly dobové dokumenty a kladly otázky historikům a sociologům. Jejich zásluhou staré události a pocity znovu ožívaly a s odstupem čtyř desetiletí mohly být znovu hodnoceny. V některých závěrech nebyli odborníci jednotní, ale v základní věci panovala shoda. Sovětský svaz se choval jako brutální agresor. Pod nepravdivými záminkami přepadl mírumilovnou zemi jenom proto, že její občané chtěli žít po svém a ne podle diktátu z Kremlu.
Leč všeobecné souznění mělo i své temné tóny. Tím prvním byla anketa mezi pražskou mládeží, co si myslí o srpnu 1968. Dobře živené a módně oblečené slečny a mladí pánové si nemyslí nic. Netuší, co se tehdy odehrálo a historické události je nebaví. Doufám, že si ankety všimli nejenom učitelé, ale i ministr školství a celá vláda. Doufám, že se přihlásí ke své zodpovědnosti a skandální zanedbanost českých dětí napraví.
Druhým hrozivým znakem byly současné názory ruských generálů, kteří u nás v srpnu přepadu veleli. Mladá fronta Dnes a Česká televize uvedly rozhovor s generálem Kosenkem a Lidové noviny s generálem Majorovem. Oba už dávno žijí v nekomunistickém pojelcinovském Rusku, ale oba z celého srdce schvalují ozbrojený vpád do Československa, jehož se dopustil bolševický Sovětský svaz. Jsou skálopevně přesvědčeni, že u nás byla ozbrojená kontrarevoluce, připravující tažení Američanů a Němců na Moskvu. Generál Kosenko uvedl jako důkaz spontánní převracení silničních směrovek a odstraňování názvů obcí a ulic. Takovou akci podle něho není možno provést bez několikaměsíční přípravy a nácviků. Po takovém argumentu musí každý Čech ztratit řeč. Oba ruští důstojníci také lhali, že u nás nebyly žádné oběti na zdraví a životech, ani škody na majetku. Občany v ulicích nazvali lidmi zmanipulovanými kontrarevolucí a schopnými všeho. Bylo by hezké, kdybychom mohli věřit, že současné Rusko už je konečně demokratické, uznává lidská práva a dodržuje mezinárodní dohody. Jenomže to by generálové museli přiznat pravdu. To by nám do pietních shromáždění nesměl zaznívat hukot tanků z Gruzie. To by mladí Moskvané nesměli v anketě Respektu říkat, že nechápou, proč Češi nechtějí, aby je nadále ochraňovali Rusové i před západem.
Na 21. srpen vzpomněla i početná skupina Plzeňanů shromážděných před naším rozhlasem. Přišli staří, mladí i děti, vyznání pamětníků se mísila s kulturními vstupy, stovky lidí vytrvaly i ve stoje na slunci a všichni měli společné přání: Aby se podobný srpen už nikdy neopakoval, a abychom si dokázali udržet důstojnost a svobodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
