Plzeňské pivovary
Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou, pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých….tak uvádí Ottův slovník naučný. Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější….Jaká je historie plzeňského pivovarnictví ?
V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu. Co tomu ale předcházelo ?
Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany - právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě - Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O vyjímečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy na to se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“. Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka…
Václav Berka:
Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než 1miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.
Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.
Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak ?
Václav Berka:
My sice pořád používáme ty tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné recetury, to znamená kolik tam těch surovin smícháme dohromady a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od toho roku 1842. Ale co se změnilo ? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý ten proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dneska máme on-line měřidla. Takže ten proces je daleko lépe pod kontrolou a my dneska můžeme zcela s naprostou jistotou říci , že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden , je stejná jako várka za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou je to nové víno, ale my pivaři nebo pivovarníci, naší snahou je, aby to pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptůr, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení.
Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60.letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.
Václav Berka:
Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala značku právě s kterou by mohla působit po celém světě a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité.
V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.
Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
