Petra Kosová: Byl zájem o volby jednorázový?

Bez ohledu na výsledek prezidentských voleb - byly z mnoha důvodů velmi zajímavé. Zvláště, když se podíváme, jak zahýbaly s částí české společnosti. A tím nemyslím jen rozhádané rodiny nebo další, do té doby jinak soudržné komunity.

Povzbudivý byl zvýšený zájem voličů. Nejen o samotný akt volby, ale také o shromažďování informací o kandidátech. Jaká byly v minulosti jejich postoje, co popírají nebo obhajují nyní, lžou nebo mluví pravdu, mají vůbec nějaké vyhraněné názory nebo se vyjadřují mlhavě a alibisticky obecně? Místy euforická nebo až hysterická atmosféra vytvořila odrazový můstek pro nechtěné odhalování: kdo si ve vypjaté situaci dokázal zachovat rozvahu, kdo nadhled a smysl pro humor a kdo se naopak neuváženě odkopal? To se netýká jen samotných prezidentských kandidátů, ale také četných komentátorů a aktérů nejrůznějších veřejných vystoupení.

Ještě k mladým lidem: svým nezvykle velkým zájmem o věci veřejné dali naději. Včetně části středoškoláků, tedy budoucích voličů, kteří se zapojovali do kampaní nebo diskutovali na sociálních sítích. Snad ten zájem neztratí.

Je to otázka. Byl to jen jednorázový záchvat způsobený volbou jasně daných osobností a nikoli stran, ve kterých se masa straníků ztrácí za nejviditelnějšími předáky? Anebo je to dobré znamení, že stejně důkladně se pustí voliči do analýzy minulých postojů a představ o budoucnosti kandidátů i v případě komunálních a parlamentních voleb? Pokud by to tak bylo, znamenaly by prezidentské volby skutečně průlom v občanské emancipovanosti a přechod z rezignovanosti ke snaze volbou ovlivnit způsob správy země.

Češi jsou ze slovanských národů asi nejvíc rezervovaní: vlajkami mávají většinou jen na hokejisty nebo fotbalisty. V poslední době se snad cosi mění. Stačí se projít po Plzni - tu visí z balkonu transparent vyjadřující rozhořčení nad přítomností komunistů ve správě kraje, tu se někdo otevřeně hlásí k některému z prezidentských kandidátů. Je to vystoupení z davu a též projev dosud spíše vzácně vídaného politického fanouškovství či hlasité nelibosti.

A co bylo ještě pozoruhodné - zhruba dvě stovky hospod a podobných zařízení v zemi ohlásilo, že budou v televizi sledovat výsledky voleb. To bylo snad poprvé, kdy restaurační zařízení nesvolávala sportovní fanoušky. Aniž by bylo nutné shazovat výsledky českých sportovních reprezentantů a masy jejich příznivců, přece jen. Sportovní komentátoři se často ohánějí v případě úspěchu sportovců nadšením celého národa; o blaho obyvatel se však nebojuje. Ale v případě prezidentských či jiných voleb jde opravdu o národ a jeho budoucnost. A zvýšenou pozornost občanů volby nepochybně potřebují.