Osudy památek nejsou všem lhostejné
Občanská sdružení bývají občas poslední šancí na přežití zajímavých památkových objektů všech velikostí. Petru Kosovou inspirovaly dva takové projekty k následujícímu komentáři:
Západ Čech je plný menších či větších objektů historicky nebo architektonicky cenných. Nebo cenných pro danou lokalitu kvůli paměti místa a svědectví o minulosti. Mnoho z nich nezaniklo jen díky lidem, kteří poblíž nich žijí nebo jezdí na chalupy, nebo jim zkrátka nejsou lhostejné.
Příkladů najdeme mnoho, naštěstí. Uveďme dva na opačné straně velikosti i fáze záchrany. V Křenovech poblíž Horšovského Týna najdeme nejmenší muzeum v České republice. Má na to i certifikát. Místní lidé krásně opravili staré zemědělské váhy a v malém domečku, kam se vejdou 2 až 3 návštěvníci, umístili sbírku desítek předmětů souvisejících s vážením. Muzeum vah je na světě. Zazvoňte v domě naproti a laskavá paní vám půjde muzeum otevřít. Je to nenápadné, malé, ale nápadité a rozkošné místo a díky Bohu - a lidem z Křenov - že je.
Zatímco muzeum v Křenovech už je zachráněno a svítí opravenou omítkou, kostel ve Skokách nedaleko Žlutické přehrady je příliš velký a byl příliš dlouho vystaven nájezdům rabujících hyen, takže se ještě dlouho v plné kráse nezaskví. Okolní příroda si čím dál více bere zaniklou ves, kostel je oprýskaný, vitraje rozbité kameny, namísto ukradených měděných bání jsou jen kopie bez špiček pobité plechem. Přesto je to místo překrásné a zvláštním způsobem vlídné a dobré. A připočteme-li blízký výhled na Manětínsko a cestu k přehradě, máme tip na celodenní výlet. Skoky jsou zraněné, ale nejsou opuštěné. Patří klášteru premonstrátů v Teplé a s dojemnou péčí se o ně stará občanské sdružení Pod střechou z Toužimi. V sezoně tu najdete dobrovolníky, kteří se kromě brigádničení věnují i průvodcování a zavedou návštěvníky i do míst, do jakých se v opravených památkách nedostanou, třeba až pod střechu.
Ostatně Skoky neopouštějí ani výletníci, přestože jsou utopené v lesích a cesta ke kostelu připomíná spíše tankodrom. V první říjnovou sobotu se tam během 4 hodin objevily minimálně dvě desítky turistů: pěších, na kole i na koních.
A zase patří dík a úcta všem, kteří dbají na to, aby se nezapomnělo na někdejší slavné poutní místo, které dalo Čechům rčení "Panenko skákavá".
Ti, kdo věnují energii a volný čas podobným krásám a snaží se je uchovat pro ostatní a pro budoucnost, si zaslouží pozornost. A zvláště v době, kdy Plzeň a s ní celý region kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2015. Pravě takoví lidé jsou totiž v tuto chvíli nejvíc potřeba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
