Odšťavovač nebo odšťávovač nebo odšťavňovač nebo odšťávňovač?

24. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Máte doma zařízení na lisování ovocné šťávy? A jaký název je uveden na krabici vašeho přístroje - "odšťavovač" nebo "odšťavňovač"? Nebo máte dokonce variantu s dlouhým á jako ve slově "šťáva"?
Toto téma je zajímavé ze dvou hledisek. Jednak tím, která z uvedených variant je vlastně správná, jednak způsobem, jakým ke správné variantě dospějeme. U odťavňovače totiž uživatelé češtiny často váhají, zda je správná varianta se kráceným nebo nekráceným a jako ve slově šťáva a zda je správně odvozeno odšťavit jako třeba u pokosit nebo odšťavnit, k čemuž by zase navádělo odvozování typu zalesnit.

Podívat se do slovníku nebo do mluvnice je sice řešení na první pohled snadné, ale nevede k žádným výsledkům. V jazykových slovnících, v Pravidlech ani v mluvnicích totiž nenajdeme nejen samotný odšťavňovač, ale ani sloveso odšťá(a)v(n)it, z něhož by podle přirozeného předpokladu bylo toto podstatné jméno odvozeno.
Předně je dobré vědět, že i tvary zachycené ve slovnících a příručkách jsou hlavně ty varianty, kterým se v praxi dává nejvíce přednost. Jinými slovy, čím frekventovanější daná podoba je, tím má větší naději stát se tzv. základním tvarem. Tudíž při hledání správné varianty začínáme výzkumem, jak moc jsou jednotlivé podoby frekventované.
Dnes už máme naštěstí k dispozici elektronické zdroje, které umožňují daleko rychlejší vyhodnocení podobného problému. Jedním z nich je Český národní korpus. To je velmi rozsáhlý, stylově vyvážený soubor současných autentických českých textů. Byl vytvořen Ústavem českého národního korpusu FF UK pro vědecké účely, proto je opatřen propracovaným systémem vyhledávání. Tento systém umožňuje zjišťovat mimo jiné frekvenci slov a pravopisných nebo tvaroslovných podob, což najde své uplatnění právě při hodnocení jazykových prostředků, které dosud nebyly slovníkově zpracovány. Jeho nevýhodou ale je, že do doby, než se připraví aktualizovaná verze korpusových dat zůstává jakousi "konzervou" staršího stavu, a tak někdy nezbývá než se spolehnout na internetové vyhledávače.
V tomto případě je počet dokladů v korpusu nízký, zato v internetových textech je dokladů hojně. Proto jsou určitým vodítkem, přestože internetové doklady musíme brát s určitou rezervou, protože vyhledávání je tam jinak strukturováno.
A tím se konečně dostáváme ke správným tvarům. Začněme se slovesy. Podle dokladů z vyhledávače Morfeo (spec. pro češtinu) zjistíme, že slovesa odšťav(n)it se v praxi neužívají často, tvary s dlouhým a vůbec. To je pochopitelné, vzhledem k tomu, že při odvozování se v tomto typu slov krátí: šťáva - šťavnatý, skála - skalnatý. Z tvarů s krátkým a jednoznačně vede podoba odšťavnit. Tu bych považoval za základní. Tomu odpovídá i upřednostňovaná podoba odvozeného podstatného jména: odšťavňovač. Podoba bez n (odšťavovač) není sice úplně okrajová, ale před základní podobou výrazně ztrácí zhruba v poměru 4:1.
Problematiku odšťavňovače jsme si tedy vysvětlili, ale předpokládám, že ne vždy stačí se prostě podívat na počty výskytů a podle toho se rozhodnout. K posouzení správnosti tvaru je třeba mít určité odborné jazykovědné znalosti a určité dovednosti získané intuicí a zkušeností.

DOTAZY

1) Jak skloňovat příjmení jako Pistorius, Manolius?
Příjmení zakončená na -ius je možno skloňovat dvěma způsoby: Pistorius, Manolius - 2. p. Pistoria, Manolia (způsob starší) nebo připojením koncovek k neobměněnému kmeni: Pistoriuse, Manoliuse (novější). Dáváme přednost té variantě, která vychází z rodinného úzu nositele příjmení (známe-li jej). V pátém pádě tedy může oslovit pane Manolie nebo Manoliusi.

2) Potřebuji vědět, zda slovo voucher se používá v českých textech, tedy zda je jeho použití správné a spisovné. Česká slova jako poukázka nebo kupon se mi nezdají zcela totožná.
"Voucher" uvádí Nový akademický slovník cizích slov, výraz je užíván ve významu " poukázka na jméno n. na doručitele opravňující k odběru určitého zboží n. služby", je tedy synonymem domácího slova poukázka. Slovo "voucher" skloňujeme podle vzoru "hrad".

KDYŽ SE ŘEKNE
MÍT PRO STRACH UDĚLÁNO; JAKO Z UDĚLÁNÍ Je dnes zcela běžné úsloví. Jak se ale ono "dělání" do těchto úsloví dostalo? Z pohledu dnešní češtiny mu rozumíme spíše jako "mít zhotoveno", ale původní význam je zcela jiný. Ve starých dobách bylo možno "udělat" dobytku, dostat "z udělání" nemoc apod. "Udělat" v té době totiž znamenalo "uhranout, učarovat, uřknout". Pro tyto významy ostatně svědčí i vazba se třetím pádem - udělat někomu // uhranout / učarovat někomu. Podobně ve rčení jako z udělání ve významu "zničehonic", "z příčin nám neznámých" se skrývá původní smysl "jako by to bylo začarované".
autor: Martin Prošek
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

Zprávy z iROZHLAS.cz