Občané příkladem pro politiky

Důvodů, proč jsou občané zváni k doplňovacím volbám, může být hned několik. Ve Vojkovicích se po řádných volbách loni v říjnu objevilo podezření z manipulace s listky. To se vzápětí nepotvrdilo, nicméně na prvním jednání zastupitelstva tři ze sedmi zvolených členů i s náhradníky složili mandát. Něco podobného se stalo v Horní Blatné. Tam na ustavující jednání nepřišli rovněž tři ze sedmi nových zastupitelů. V obou obcích tak nebylo možné ustavit vedení radnice. Ministerstvu vnitra nezbylo než vyhlásit volby nové. Ve vzduchu visela otázka, jak se k nim místní postaví. Obavy byly oprávněné. Voleb si v poslední době užili lidé víc než dost. Navíc politici na nejvyšších místech toho pro podporu občansky aktivního postoje svým chováním příliš mnoho nedělají. Spíše naopak.

Není divu, že úřadující starosta Vojkovic Luboš Garaj před sobotním hlasováním neskrýval skepsi. V regionálním tisku uvedl, že vůbec netuší, jak se k tomu lidé postaví. A dodal: „Doufám, že nyní se podaří dát dohromady sedmičlenné zastupitelstvo, aby obec fungovala.“ Kdyby se znechucená veřejnost rozhodla hlasování bojkotovat a k urnám příšla pouhá pětina zapsaných voličů, těžko by to těm zbývajícím mohl někdo vyčítat. O to překvapivější byl zájem v obou obcích. Lidé si správně a moudře uvědomili mnohokrát ověřenou pravdu. Že v demokracii jsou to pouze oni sami, kdo rozhoduje o tom, jak bude v příštích letech jejich obec spravována. Ve Vojkovicích byla volební účast téměř 71 procent a v Horní Blatné 65 procent. To jsou vzhledem k okolnostem a situaci nejen v obou lokalitách čísla více než zavazující. Jako trestuhodný hazard s důvěrou lidí bychom museli vnímat fakt, kdyby se ani po těchto volbách místní politici nedokázali domluvit. Věřme, že nic takového nenastane a že zvolení si vezmou příklad z postoje svých volitelů.

Volby do Senátu|foto: Tomáš Adamec

Ostatně k zamyšlení je i skutečnost, že jak ve Vojkovicích, tak v Horní Blatné v sobotu zvítězila sdružení, v nichž jako lídři figurovali oba tamní starostové. Od věci proto není úvaha, jestli se při troše dobré vůle nedalo doplňovacím volbám v Krušných horách a na březích Ohře předejít.