O Totemu

28. duben 2010
Publicistika

Populace stárne - a do popředí zájmu se konečně dostávají senioři. Někdy se k nim společnost nechová zrovna vlídně, naštěstí ale přibývají i opačné případy. O plzeňském sdružení, které se věnuje seniorům, je dnešní příspěvek Jany Kořínkové

Jakmile na vlnách Českého rozhlasu Plzeň spustí pořad Muziky, muziky, nemám šanci se k dva a osmdesátiletému tatínkovi svého muže dovolat a dozvonit. Rádio puštěné naplno, notuje si pěkně s dechovkou a v té chvíli zapomene na to, že ho bolí nohy a zlobí cukrovka.

Podobnou zkušenost udělala před pár lety i ředitelka plzeňského občanského sdružení Totem Vlasta Faiferlíková se svou maminkou, ale i mnoha dalšími seniory. Proto velice podporuje činnost Senior kapely a Jamáčka, seniorských klubů, které patří pod totemovou střechu. První kapela dokonce vydala své CD a druhá ho připravuje. Hrajou všechno, nač si vzpomenete a jezdí mimo jiné potěšit klienty v domovech a penzionech pro seniory, pacienty na sociálních lůžkách nemocnice, v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Klientky berounského stacionáře pro seniory na procházce

Tam a na mnohá jiná místa v celém regionu také už jedenáctý rok dochází řada dobrovolníků, kteří se kolem Totemu soustřeďují. Podobnost s oním vyřezávaným symbolem příbuzenství, jak ho známe z knih a filmů, vůbec není náhodná. Dobrý duch prostupuje veškerou činností tohoto občanského sdružení.

V Totemu se snaží už léta přeznačkovat nešťastné stigma seniorů. V naší společnosti jsou často vnímaní jako skupina, která nic nepřináší, překáží, ba obtěžuje. Totem podporuje aktivní seniory, nabízí jim možnost zúčastňovat se například jím organizované Akademie třetího věku, jazykových a počítačových kurzů, výtvarných dílen.

Teď se tu dokonce, po vzoru lounských velmi úspěšných divadelních ochotnic v důchodovém věku, dává dohromady podobný tým. Sedm plzeňských seniorek jednak divadlo navštěvuje, společně shlédnutý kus hodnotí a jednak začíná tvořit vlastni divadelní kus - se vším všudy včetně režie – a věřte, že budou mít také úspěch.

V poslední době se Totemáci ve spolupráci s německou organizací Kifas z Waldmünchenu pustili do zajímavého projektu Šance stáří, podpořeného z evropského programu Příhraniční spolupráce. Umožňuje seniorům být i ve vyšším věku prospěšní společnosti. Na Domažlicku, Klatovsku a v Plzni proto hledají vhodná témata k uvedení do života.

A leccos už od sousedů odkoukali. Klatovským se třeba zalíbil šikovný počin ve Schwandorfu, kde dali senioři pro své vrstevníky dohromady papírovou databázi ověřených řemeslníků. Mají s nimi domluveno, že pro ně budou pracovat za zvýhodněnou cenu, kterou nebudou měnit. Přehled dostane každý senior v okrese. Klatovští důchodci vytvářejí obdobný seznam pro svůj region.

Logo

Totem ale není zdaleka jen pro seniory. Má za cíl setkávání generací, jejich prolínání, předávání životních zkušeností a posílení sociálních vazeb. Město si aktivit Totemu cení, a proto ho nejen podporuje, ale věnovalo mu i prostory na mezigenerační centrum, které buduje v plzeňské Kaznějovské ulici. Bude tam mimo jiné tělocvična, keramická dílna, hudební zkušebna i se zázemím na nahrávání, chlapská dílna, zázemí pro dobrovolníky, velký sál na společenské akce, klubovna pro Dámský klub. Chybět nebude poradenské centrum, muzikoterapeutická místnost, zimní zahrada, výtvarný ateliér, jazykové klubovny i klubovny pro děti.

Teď jen aby se rychle podařilo rozplést problémy kolem rozdělování peněz z Evropské unie pro Regionální operační program soudržnosti Jihozápad. Právě na ně, protože je měl Totem na základě své žádosti přislíbené, čeká jak na smilování. Jen tak může své plány dokončit na konci letošního roku. Doufejme, že hodný duch zapracuje rychle.


autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.