O symbolech
Národní symboly působí na city - to je fakt prozkoumaný i vědci. Je to pozůstatek mýtu, tedy dědictví po pra- pra- předcích, ale ještě je to v nás živé a silné. O tom je i dnešní komentář Zdeňka Vyšohlída.
Stali jsme se národem chalupářů, když chalupa bránila soukromí proti režimu, jeho drzosti a špiclování. Ale i bez fízlování tam přežívala národní hrdost i úcta k národním symbolům české státnosti. Proto dodnes na stadionech sportovci i fanoušci, hoši nikterak sentimentální, zpívají z drsných hrdel "Kde domov můj" a vlajku na stožáru sledují zvlhlým pohledem.
U bavorských silnic jsou cedule: Česká republika - a vedle evropská vlajka. Emocionální zážitek! Když pomyslím na léta železné opony, až dojemný. Je to jako reklama na Čechy - součást Evropské unie.
Ale u nás v Česku se mluví spíš o suverenitě. Že ji musíme bránit proti Evropské unii. Tak varují politici, kteří se neshodnou ani v řadách vlastní strany nebo koalice. Novináři to papouškují a nestačí psát o každodenních maličkostech, jako o evropských penězích - třeba na železniční zastávku za mým domkem. Je "vyfiknutá" do čista.
Populisté však brnkají na národní strunu. Symboly Unie, evropská hymna a vlajka, staly se v Británii, Nizozemí a Česku argumentem proti Ústavní smlouvě EU. Tak o nich Lisabonská smlouva už nemluví Ale existovat nepřestaly. Užívá se jich a je to dobrý zvyk, posvěcený Evropským parlamentem. Ten nedávno schválil naprostou většinou, že uznává a přejímá symboly EU. 9. květen se stal Dnem Evropy a přijal ustanovení o užívání vlajky při oficiálních příležitostech a také o tom, že při důležitých jednáních (nechci všechno citovat) zazní hymna na pozdrav šéfů států a vlád a také nových členů Unie.
Hymnu, doslova "píseň všech Evropanů" navrhl Richard Coudenhove Kalergi z Poběžovic na Domažlicku v roce 1926, vybral Beethovenovo zhudebnění Schillerovy "Ódy na radost". V říjnu 08 tomu požehnal Evropský parlament. Stejně jako evropské vlajce: kruhu z dvanácti hvězdiček na modrém poli, co visí nejen na všech budovách Evropského parlamentu, ale na západě za Folmavou a Rozvadovem i leckde jinde.
Třetím symbolem, užívaným na oficiálních dokumentech Parlamentu, je heslo zakladatele Unie Roberta Schumana, heslo o jednotě v rozmanitosti či mnohosti. Německy to znám: "In vielfalt geeint" - ale česky? Setkáváme se vůbec s českým překladem?
Česká vlajka patří na všechny významné budovy. Je symbolem české statnosti - a snad - i národní hrdosti. Když jsme se stali součástí EU, může vedle české vlajky být i evropská. Dnes už k českým symbolům patří i evropské. Mluvím teď za sebe: jsem na to hrdý a proto mám právo se ptát, proč nevisí na Hradě. Z vděčnosti snad? Protože by tam nebyl ani pan prezident - kdyby komunisté nechtěli?
Za žádný ze symbolů Evropské unie se nemusí nikdo stydět. Mají lepší renomé než prezidenti, a že jsem jich zažil!
Na chalupách vlajky nevlají - bylo by to úsměvné. Když nevlají na hradě, není to v pořádku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
