O oběhu nebeských těles
Od nepaměti pozorovali lidé hvězdnou oblohu a propočítávali pohyby planet a souhvězdí. Všechno se ale pouhými smysly postihnout nedalo. Často si ani neuvědomujeme, jak postřehy a omyly astronomů silně formovaly lidskou společnost. V dnešním zamyšlení Eva Klausnerová připomíná, jaký dopad na naše předky měla kniha Mikuláše Koperníka "O oběhu nebeských těles", která vyšla na počátku roku 1543.
Mikuláš Koperník je muž, který zastavil Slunce a pohnul Zemí. V letošním roce má dvojí půlkulaté výročí: před pěti sty třiceti pěti lety se narodil a o sedmdesát let později zemřel.
Až do Koperníkovy smrti lidé skálopevně věřili, že Země je středem vesmíru. Planety a souhvězdí kolem ní obíhaly v devíti nebeských sférách. Každé sféře vládli andělé, seřazení podle hierarchie. Strážní andělé patřili do nejnižší sféry Měsíce a byli propojeni s lidmi. V nejvyšší deváté sféře působili Serafíni a nad nimi v desátém nebi sídlil sám Bůh. Toto uspořádání nekončilo ani u lidí, protože pod zemí byly pekelné kruhy, kde panoval ďábel. Obraz kosmu, založený Aristotelem a propočítaný hvězdáři, byl doplněn filosofy a nastolil jednotný řád v lidské společnosti. Nejvýše stál dědičný panovník, pod ním sestupně šlechta, z jejíchž řad vycházeli vojáci a kněží, pak měšťané a nakonec venkovští poddaní. Kdo tento stav přijal jako neměnný, došel i klidu a míru ve svém srdci.
Geocentrické učení mělo jen jedinou chybu, a to že neodpovídalo pravdě. Země nebyla středem světa a nezněla nad ní hudba nebeských sfér, jimiž pohybovali andělé. Koperníka zarazily nesrovnalosti ve výpočtech astronomů a hledal jejich příčiny. Byl oddaným kanovníkem v katedrále ve Fromborku a sám netušil, co odhalí. Své životní dílo předal tiskařům teprve, když ulehl na úmrtní lože. Plně si uvědomoval, jak strašlivý bude mít dosah. Jeho kniha je kvartového formátu a vypadá velice skromně. Když se otevře, není v ní vidět nic jiného než matematické rovnice. Přesto způsobila jeden z největších otřesů naší civilizace. Podkopala autority, zrušila věčné pravdy, skácela trůny a zbavila člověka výsady být vyvolencem božím. Po jejím vydání se pozornost všech vzdělanců obrátila k hvězdám. Také ideologové se zabývali hvězdami a proti popíračům geocentrické soustavy bojovali ohněm a krví. Jenomže Koperníkovi následovníci se dávali zavírat, mučit a upalovat, ale nedali se zastavit.
O sto let později Galileo Galilei definitivně zničil systém nebeských sfér a s ním celý dosavadní řád. Tisíciletý obraz světa našich prostých předků se roztříštil. Moderní člověk, osvobozený ze středověkých pout, od té doby hledá pod mrazivým vesmírem nové jistoty. Nenašel je ani v bludných totalitářských ideologiích, ani v slepé víře v technický a vědecký pokrok. Nepřinesla je ani ideologie trhu bez přívlastků ani primitivní prospěchářství. Koperníkovo dědictví lidskou společnost vymanilo z naivního dětství, ale svou dospělost hledáme dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
