O kočičích pěstounech

14. leden 2009
Publicistika

Máte rádi kočky a je vám líto těch toulavých? A víte, že existují kočičí pěstouni? V následujícím fejetonu vám o nich bude vyprávět Jana Kořínková.

Zazvonila jsem u Svobodových, pozdravila se s paní Naďou, vedoucí Sekce na ochranu koček při plzeňském sdružení Svoboda zvířat, a také s její malou vnučkou Julinkou, která tu byla na návštěvě. Ale jinak mě ve vzorně uklizeném bytě uvítalo ticho. Tady že žije deset koček? Až když jsme si hodnou chvíli povídaly, přiloudal se mourovatý Mrazíček a protože hned poznal spřízněnou duši, hupsnul mi do klína a začal vrnět.

Toho našli venku v mrazivém vánočním dni před pár lety s manželem. Ten se také věnuje pomoci opuštěným kočkám - říká se jim kočky v nouzi. Tehdy dvouměsíční koťátko mělo očka rudá, chrčelo, bylo celé zubožené. A jakýpak je z něj velmi přítulný kocouří krasavec... jen mu ze smutného dětství zbylo astma. Pak se přišla na návštěvu podívat hnědozrzavá Milídka. Ta byla vůbec první. Tehdy, před jedenácti lety, poslala paní Naďa manžela pro chleba a on se místo s bochníkem vrátil s koťátkem. Někdo je hodil pod mříže sklepního okénka, odkud se nemohlo dostat a žalostně tam plakalo.

Logo

Na skříni vzápětí začaly vykukovat hlavičky dalších kočičích obyvatel, časem proběhly kolem nás. Ale Vilda setrval pod peřiňákem a Vendelín Pidlo zůstal v gauči. Ti mají s lidmi nejhorší zkušenosti a dodnes jsou nedůvěřiví.

U Svobodových žijí kočky, které jsou nějakým způsobem hendikepované, nenašli svého páníčka k adopci a nebo jim prostě přirostli k srdci. Sekcí na ochranu koček již prošlo od jejího založení v roce 2000 přes 380 koček, kocourů a koťat. Její členové se věnují zejména volně žijícím kočkám, opuštěným, bezprizorním, mnohdy týraným tvorům, které žijí v blízkosti našich obydlí, na sídlištích, v areálech škol, nemocnic, školek, výrobních hal a podobně. Chodí je na řadu míst krmit granulemi, v těchto mrazivých dnech z termosky nalévají do misek mléko ředěné teplou vodou.

Logo

Zvláštní pozornost věnují březím kočkám a koťatům. Pokud se jim podaří nalákat je do odchytové klece, prohlédne je veterinář. Když je třeba, jsou léčeny a v každém případě očkovány, ty starší osmi měsíců kastrovány. Začnou žít přímo v rodinách členů sekce, tak zvaných depozitech. Kočky se u svých, dalo by se říci, pěstounů učí nejprve hygienickým návykům - to je snadné, protože jsou od přírody velmi čistotné. Pak si navykají na soužití s člověkem. Členové sekce tomu říkají "uhlazování" , protože je třeba, aby uvěřily, že dvounožec nemusí být zlý. Při hře zapomenou, že se bály lidské ruky, pochopí, že umí také krásně hladit!

Když se dokonale přerodí v kočky, které mohou žít v domácnosti, jsou nabízeny k adopci a to inzercí v novinách a časopisech, na vývěskách ( v průchodu Americké 20 v Plzni), na umisťovací výstavě nebo na webových stránkách www.kocici.cz, kde se také dozvíte další podrobnosti.

V současnosti je v domácnostech členů sekce na domestikaci kolem 40 koček, které, věřme, najdou své nové domovy. Ale pozor, podmínkou je, aby zůstaly kočkami domácími, aby měly své pelíšky skutečně v domácnostech nových majitelů a i když budou běhat venku, měly možnost se vrátit do tepla.

Logo

Když už jsme se k tomu teplu dostali - kočky, které u Svobodových žijí jako v ráji, vzkazují dvounožcům: buďte tak hodní a v těchto mrazivých dnech pomozte volně žijícím kočkám. Nepřežijí totiž mrazy větší než mínus deset stupňů, pokud se nemohou alespoň v noci trochu ohřát. Nechte prosím v činžovních domech pootevřené alespoň jedno sklepní okénko, aby mohly vklouznout dovnitř, v rodinných domcích je pusťte do dílny či do garáže. Nasypte jim suché krmení a do misky nalijte teplou vodu a nebo vodou naředěné teplé mléko.

A velice za tento lidský přístup děkují. Desetkrát mňau.

autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.