Neukáznění turisté trápí krkonošské strážce. Neznalost zákona ale neomlouvá

„Poslední čísla ukazují, že doba před covidem, kdy jsme se pohybovali kolem 12 miliónů návštěv, se posouvá ještě dál a už se z hlediska loňského roku blížíme k číslům, která atakují 13 miliónů návštěv,“ říká mluvčí národního parku Radek Drahný k návštěvnosti.

S vysokou návštěvností souvisí také vysoké procento problémů, které strážce parku musí řešit. „Obecně by se to dalo shrnout do termínu neukáznění návštěvníci. A když neukáznění, tak myšleno často spíš nevzdělaní, neinformovaní. Mnozí si neuvědomují, že se v národním parku nemůžou chovat jako v běžné přírodě za městem. Často argumentují tím, že to nevěděli. Nicméně neznalost zákona neumlouvá.“

Co si do hor přineseš, to si odneseš

To je jedno ze základních pravidel, kterým by se měli lidé v přírodě řídit, a zdá se, že už se dostává do širšího povědomí. „Velmi dobře zafungovala reklamní kampaň Není zvěř jako zvěř, kdy jsme mluvili o odpadkouších jako o invazivních druzích, které pronikají do české přírody. A spousta lidí si to začala uvědomovat,“ říká Radek Drahný.

Rozšiřovat se ale začal jiný nešvar: „Často se setkáváme s tím, že majitel pejska exkrement vezme, dá ho do igeliťáku, ale zahodí ho do hloubi lesa. Nemá to moc logiku. To už je lepší ho tam nechat, i když pro někoho, kdo do toho šlápne, to není příjemný zážitek.“

Horská louka v Krkonoších|foto:Miroslav Hruban, Český rozhlas

Kamenné pyramidky na každém rohu

Mezi turisty jsou kamenní mužíčci populární, a jak se někde objeví jeden, záhy přibydou další. Strážci je ale nevidí rádi. „Vždycky je třeba si uvědomit, že jakýkoliv zásah do přírody, který člověk udělá, za sebou zanechá nějakou stopu. My tu máme dvě místa, kde to vadí. První jsou hřebeny, kde jsou kamenná moře, mrazem tříděné půdy, velmi vzácné geomorfologické jevy. Ty procesy jsou tisíce let nepřerušené. A teď přijde člověk, kámen vytáhne a udělá z toho pyramidku. Není pak už žádná síla, která by to dokázala vrátit do původní podoby.“

Druhý problém je podle Drahného v korytech řek. „V okamžiku, kdy vezmu kámen, který je pod vodou, a jsou na něm organismy, ať už to jsou různí chrostíci, nebo jiná vodní žoužel, a vytáhnete je na sucho, tak ti živočichové zahynou, uschnou,“ vysvětluje Radek Drahný.

Vrchol v sítích

Už několikátým rokem strážci Krkonošského národního parku staví na vrcholu Sněžky ochranné sítě, proti neukázněným turistům. „Lidé, kteří neznají detaily o přírodě národního parku, mají často pocit, že vrchol Sněžky je kupa šutrů a nějaký trávník. Kdo zná souvislosti a jedinečnost tohoto místa, které je jednou z nejvzácnějších lokalit z hlediska ochrany v republice, tak ví, že alpínské trávníky nejsou obyčejnou trávou, ale že tam jsou druhy, které nenajdete skoro nikde jinde na světě, nebo ve vysokých horách. Ať je to pampeliška krkonošská, rozrazil chudobkovitý, na té zemi hnízdí ptáci, pěvušky, lindušky. A člověk svým chováním může tyhle věci zničit,“ říká Radek Drahný.

Sněžka je symbol a velké lákadlo pro turisty|foto:Správa Krkonošského národního parku

Ale blýská se na lepší časy: „Mě se letos zdá, že ten vzkaz, který vysíláme směrem k veřejnosti, už k lidem doputoval a začínají to brát na vědomí a uvědomují si, kde se pohybovat mohou. Na Sněžce už jsem letos sloužil jako strážce několikrát a v porovnání s předchozími lety jsem řešil jen jednotlivé přestupky. V minulosti to byly desítky.“

Jak je to s pohybem psů na české a polské části Krkonoš? Kde se v Krkonoších platí za vstup a kde platit nemusíme? A můžeme nocovat v turistických útulnách? Poslechněte si celé povídání s Radkem Drahným.