Nelíbí se vám maso v supermarketech? Nekupujte ho!
Zní to jednoduše a opravdu to i tak jednoduché je. A kvalita nemusí pokaždé znamenat vyšší cenu. Hypermarketové maso často před tím, než se dostane na pult, procestuje velkou část Evropy. Nákupem u regionálního producenta nebo farmáře ušetříte tisíce zbytečných kilometrů kamionové dopravy a hlavně stres, který nesmyslným cestováním napříč Evropou zvířata zažívají.
Dozorovým státním orgánem nad zdravotní nezávadností masa a dalších produktů, jako jsou mléko nebo vejce, je v České republice Státní veterinární správa. V pořadu Co vás zajímá Českého rozhlasu Plzeň byla hostem ředitelka odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví ze Státní veterinární správy v Plzni MVDr. Daniela Machatá.
Je opravdu důležité, aby si každý spotřebitel našel svého řezníka. Krásně a čerstvě vypadající maso v hypermarketech, i když je správně zpracováno a vše je z hygienického hlediska v pořádku, k nám putuje z obrovských vzdáleností ve velkých objemech a nemusí být čerstvé. Takové koupíte jen od regionálního producenta.
Podle Daniely Machaté je stále patrnější obrat Čechů k nákupu masa co nejblíž svému domovu. Odpadá tím celý řetězec zdravotních rizik, která představují a znásobují až nesmyslné transporty zvířat napříč Evropou.
Nehledě na ekonomickou náročnost znamenají silniční transporty obrovskou zátěž na zvířata samotná. Jak tomu zabránit? Jedině vlastním přístupem a nákupem masa přímo ve vašem v regionu. A hlavně se řiďte zdravým selským rozumem. Stěžujeme si na cenu masa a sháníme to nejlevnější. Hypermarkety na to reagují a nakupují ve velkém maso z celé Evropy. Uhlídat, tak velká množství masa aby mělo odpovídající kvalitu, je často jak ze strany hypermarketů, tak státních dozorových orgánů, téměř nadlidský úkol.
Nám jako veterinářům se samozřejmě nelíbí, jaké útrapy zažívají už mladá narozená hospodářská zvířata transporty po Evropě. Maso je často následně zamrazováno a skladováno nebo opět převáženo stovky kilometrů. Obrovská ekonomická náročnost takové praxe je zřejmá. S ohledem na to je přinejmenším podivná nízká cena tzv. čerstvého masa v hypermarketech.
Jsme národ masožroutů
Zatímco světový průměr spotřeby masa je přibližně 42 kilogramů na člověka, našinec spořádá skoro 80 kilo masa ročně! Není proto divu, že se tak obrovská poptávka uspokojuje hlavně evropskou velkovýrobou. Pomalu se ale začínáme vracet k české tradici. K velkoprodukcím už jsme většinou zdravě kritičtí. Mnohem častěji nakupujeme u místních a regionálních chovatelů a řezníků. Stále oblíbenější jsou nákupy masa a dalších živočišných produktů (mléko, vejce, med) přímo u výrobců nebo třeba na farmářských trzích.
Co lesní zvíře - to životní příběh
V pořadu Co vás zajímá se redaktor Pavel Halla zaměřil také na nejtradičnější zdroje masa - volně žijící zvířata v lesích a lukách. Na jídelních lístcích restaurací objevují pochoutky jako kančí nebo dančí guláš. Kde se ale berou? Jsou řádně veterinárně prověřené? A co když třeba sami porazíte autem nějaké zvíře a chcete ho sníst?
Odpovědi i na tyto otázky se dozvíte ze záznamu tohoto pořadu, který si můžete poslechnout pod odkazem Přehrajte si celý příspěvek.
Malý slovníček pojmů
Ekofarma - zemědělská farma, kde se chová dobytek na přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění ekologičnosti jsou státem přísně kontrolovány.
Welfare chov – Zodpovědný přístup k chovu hospodářských zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby a soulad s jejich životním prostředím. Návrat k tradici.
Farmářský trh – Na těchto trzích byste měli najít jen produkty, které tematicky vychází z české tradice. Zejména pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.
Regionální potravina – značka kontrolovaná a udělovaná Ministerstvem zemědělství České republiky. Zaručuje opravdu regionální původ.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
