Na kafi u Šalomouna

Pro jazykově útlocitnější a část Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky hned vysvětluji, že pakliže je název tohoto fejetonu, Na kafi u Šalomouna, dráždí nespisovným tvarem kafe, není to nespisovnost a důvody jsem popsal už před mnoha léty. Na kafe chodím, pozvání na kávu je mi podezřelé. Řekl jsem tehdy, že jablkový závin nemůže nikdy chutnat tak, jako štrůdl a s kávou je to stejné; nakupuji kávu, ale doma si z ní vařím kafe. Tolik vysvětlivka a teď už k tomu kafi u Šalomouna. Bylo to v Tescu, v sobotu. Někteří tam opravdu nakupují, jiní, a přibývá jich, se doma oblečou do svátečního a jedou do takovýchhle marketů na procházku s košem a kartou. My jsme tam, krom malého nákupu, měli schůzku s jedním známým a proto jsme šli na to kafe. Kavárnu U Šalomouna tam nenajdete, nejmenuje se tak, ale to není podstatné, protože to podstatnější tam vážně funguje. Nebo nefunguje, jak chcete. Proto mě napadl ten název pro místo rozhodnutí šalomounského.

Kouřím. Kouřím výhradně tam, kde je to povoleno, dokonce ale ani tam ne všude. Například, když svítí červená a čekám s ostatními v jedné řadě na chodníku, zahodím cigaretu, protože ty kolem nechci otravovat svým čmoudem. Mám určitě jiné špatné vlastnosti, ale tohle fakt ctím. No, a v té kavárně jsem si sedl ke stolku, kde nebyl popelník, takže jsem si vzal z vedlejšího, metr a půl vzdáleného stolku. V tom okamžiku ale přiskočila servírka, která mi oznámila, že jsem v nekuřácké zóně. A opravdu jsem to měl napsáno i na nápojovém lístku, že jsem v nekuřácké části kavárny. Ta servírka byla vážně milá a není to její vina, ona tohle pokrytectví nenavrhla. Je to jednoduché. Zákonem nařízeno je, že část toho zařízení musí být nekuřácká. Splněno to mají. Dělal jsem to pak tak, že jsem si zapálil u stolku vedle, tam jsem si dal vždycky šluka a kouř vyfoukl směrem do kuřácké zóny a cigareta zůstala v legální části. Kdyby se všichni zákonodárci přišli podívat, nic by mi nemohli vytknout. Kouř tam po mně zůstával, v té kavárně, ale jinde byl počat.

Logo|foto:Český rozhlas

Myslím si, že prospěšné by bylo zakázat kouření v celých těchto marketových kavárnách. My kuřáci to jistě vydržíme, za sebe říkám, že mnohem raději, než sedět u jednoho stolku a nesmět, kdežto metr ode mě jiný kuřák smí. Napadlo mně tam, jak jsem tak nekouřil u sebe a vedle přece kouřil, že takto se to u nás má s mnoha jinými zákony. Sami jich najdete řadu. Přišlo mi, že v takovém právním prostředí, kde smím jednou rukou na jednom konci psa krmit a druhou rukou toho samého týrat, něco není v pořádku. Já vím, psi se nesmějí týrat celoplošně, ale to kuřáci a nekuřáci rovněž, ne? Jsme hodně legrační čeládka, někdy. Většinou.