Minaret a rotunda v mariánském kostele
"Stavby ve stavbě"je titul nové expozice v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Zelené hoře u Nepomuka, která byla slavnostně otevřena 1. května. Monumentální dílo klatovského umělce Václava Fialy symbolizuje nejen smíření dvou nesmiřitelných náboženství. Stavba byla zahájena v den, kdy vypukla válka v Iráku, a dokončena v době, kdy boje končily. Nad spojením minaretu a křesťanské rotundy na půdě mariánského kostela se zamýšlí Jiří Tomáš Blažek.
Islámský minaret a křesťanská rotunda na půdě mariánského kostela. Skutečně tu stojí, a až se jednou všechna náboženství světa a všichni lidé modlící i nemodlící se konečně domluví, budiž nezapomenuto, prosím, že tu jednoduchost smíření prostorů a duší vymyslel sochař Václav Fiala.
Nežádal požehnání Vatikánu a souhlas Mekky, ostatně zrovna letos by mu to nedovolily ty dvě strany jednoho lidstva. Dokonce bez vědomí našich ministerstev kultury a zahraničí to stvořil a je docela možné, že by mu to nedovolili ani tam. Tak velká, tak krásná a tak k úleku čistá je ta umělcova zápletka. A oni by se asi lekli tam i tam i tam. Jak jednoduché je protýkání, jak snadno tká se společná tapiserie souvědomí. Z ničeho nic, ze dřeva a z kostela. Do obou staveb jde vejít, obě mají tělesnou teplotu třicet šest pět. Když zavoláte z rotundy, odrazí kostel hlas do minaretu a opačně to jde také. Islám s křesťanstvím tu na sebe volají topolově měkká slova stejných letokruhů. Spolu zvou k dotekům jednoduchého symbolu třetího tisíciletí, k promluvě dovnitř i ven. Ohromení jednoduchostí zde funguje proto, že jde o jedno-duchost. Vítejte u objektů člověka, vítejte v člověčí objektivitě, v prostoru Dosvětavzetí. Není takových míst na světě mnoho...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
